📢 Bezmanažerská organizace: buzzword, nebo reálně funkční model?


Díky obrovskému zájmu se znovu ponoříme do světa bezmanažerských organizací – bez bullshitu a bez pohádek o tom, že stačí „zrušit manažery“ a firma začne sama létat.

Dvoudenní workshop nabitý informacemi z praxe.

Ukážeme si:
👉 proč nám vzrostla produktivita v R&D o 400 %,
👉 jak jsme vyrostli z €41M obratu na €49,5M a to s poklesem lidí v sales & supportu ze 100 na 68.

Mluvit budeme hlavně o tom, jak to děláme v Y Soft, kde bezmanažersky řídíme cca 170 vývojářů, ale taky sales, support, konzultanty i zpracování objednávek.

A aby to nebyla jen „IT pohádka“:
👉 můj kolega Petr Knap rozstřílí argument, že tohle jde jen v technologických firmách – a vytáhne case studies z úplně jiných segmentů.

✅ Potvrdíme si, že: „vyházení managementu“ ≠ fungující firma
👉bez radikální změny procesů to prostě nejde

✅ Ukážeme konkrétní příklady, jak jsme:
👉 překopali alokaci práce
👉 změnili performance management
👉 vyřešili promotions a růsty platů
👉 nastavili hiring i firing (ano, i tohle se ptáte)

A pak přijde to nejlepší: 💬 Vaše všetečné dotazy.
Bez obalu. Bez cenzury. Řeknu, co se povedlo… a co jsme totálně pohnojili.

🎗️ Workshop děláme bez nároku na honorář a 100 % výtěžku věnujeme neziskovce MŮŽEŠ PODNIKAT.

Pokud vás zajímá, jak vypadá bezmanažerská realita, ne teorie, připojte se.
Bude to upřímné. Praktické. A místy možná lehce nepohodlné. 😄

Příspěvek Václava Muchny – publikováno 13. února 2026 na LinkedIn.

Výroční post

Před rokem jsem si říkal: „𝗕𝗲𝘇𝗺𝗮𝗻𝗮ž𝗲𝗿𝘀𝗸é 𝗼𝗿𝗴𝗮𝗻𝗶𝘇𝗮𝗰𝗲? 𝗧𝗼 𝘃 Č𝗲𝘀𝗸𝘂 𝗻𝗶𝗸𝗱𝗼 𝗻𝗲𝗽𝗼𝗰𝗵𝗼𝗽í.“

🔬 Přesně po roce života #PACE modelu bilancuji pokus přesvědčit české firmy, že můžou fungovat bez pyramidy manažerů.

Překvapilo mě, kolik z vás to zajímá. Stovky diskuzí, desítky sdílení zkušeností, konkrétní otázky na implementaci. A několik firem, které to zkouší. 💪
Nejsilnější moment? Když účastník workshopu řekl: „Konečně vidím, že to není utopie – je to jen jiná logika fungování.“ 💡

Přesně o tom to je. #PACE není revoluce, je to evoluce. Od kontroly k důvěře. Od hierarchie k autonomii. Od manažerů k leaderům. A můžete jít po krůčcích.

Co se za rok povedlo: ✅
▪️ Workshop s Vaclav Muchna (všechny tržby šly na MŮŽEŠ PODNIKAT) ❤️
▪️ 12 popsaných case studies funkčních PACE firem – od Haieru přes Y Soft po Symphera s.r.o.🌍
▪️ Praktické nástroje: Maturity Model, PACE Assessment, implementační doporučení🛠️
▪️ Přednášky, rozhovory v Hospodářských novinách, Deníku, podcasty, blog na Global Peter Drucker Forum 📢

Vše volně pro vás na webu paceorg.org.

Kam dál? 🚀 𝗗𝗿𝘂𝗵ý 𝘄𝗼𝗿𝗸𝘀𝗵𝗼𝗽 𝗻𝗮 𝘇á𝗺𝗸𝘂 𝗯𝘂𝗱𝗲 𝟮𝟳.-𝟮𝟴. 𝗯ř𝗲𝘇𝗻𝗮. Znovu o všech detailech fungování v firmách – nic nebude zamlčeno.

A chci, aby se o alternativních formách organizací mluvilo víc. Protože když #AI a globální disrupce mění práci, musíme změnit i to, jak firmy fungují.

„𝘖𝘳𝘨𝘢𝘯𝘪𝘻𝘢𝘤𝘦, 𝘬𝘵𝘦𝘳á 𝘱𝘰𝘶𝘻𝘦 𝘶𝘥𝘳ž𝘶𝘫𝘦 𝘴𝘰𝘶č𝘢𝘴𝘯𝘰𝘶 ú𝘳𝘰𝘷𝘦ň 𝘷𝘪𝘻𝘦, 𝘥𝘰𝘣𝘳é 𝘱𝘳𝘢𝘹𝘦 𝘢 ú𝘴𝘱ě𝘤𝘩ů, 𝘻𝘵𝘳𝘢𝘵𝘪𝘭𝘢 𝘴𝘤𝘩𝘰𝘱𝘯𝘰𝘴𝘵 𝘱ř𝘪𝘻𝘱ů𝘴𝘰𝘣𝘰𝘷𝘢𝘵 𝘴𝘦.“ – P.F. Drucker

Poprvé publikováno na LinkedIn 1. února 2026

🌟 Když se Taoismus setká s #PACE a #AI: Překvapivě harmonické! 🤖

V předvánočním čase zmíním inspirující knihu „The Tao of Leadership“ od Jacka Myerse. Napadlo mne, že je tam řada stejných myšlenek a provazeb jako v #PACE modelu! Jen to staří Číňané napsali trochu dřív… 💡

5 taoistických principů a #PACE model:
🔄 Harmonie = Rovnováha inovací a stability v organizaci
🌊 #Flexibilita = Adaptivní, samořídicí týmy
⚖️ #Vyváženost = Meritokracie bez byrokracie
#Jednoduchost = Štíhlé struktury bez zbytečných vrstev
💎 #Integrita = Vědomý, hodnotově řízený přístup – silná kultura

Myers představuje „#FusionFlow“ model – jak správně zavádět AI do firem. Tady jsem viděl jasnou paralelu: stejně jako my v PACE vnímá AI jako nástroj k posílení a podpoře lidské kreativity, ne k jejímu nahrazení! 🚀

Hlavní 𝗺𝗼𝗺𝗲𝗻𝘁? Rigidní lídři selhávají, flexibilní rozvíjejí organizace. #Organizace, které dokážou skloubit technologii s lidským potenciálem mají budoucnost. To je Klíčový #PACE princip č. 8: 𝗢𝗿𝗶𝗲𝗻𝘁𝗮𝗰𝗲 𝗻𝗮 č𝗹𝗼𝘃ě𝗸𝗮),

Tohle se mi propojilo:
hashtag#Taoismus před více než 2000 lety: „Cesta přirozeného toku“
hashtag#PACE dnes: „Decentralizace, autonomie, experimentování“
AI pro zítřek: „Doplněk lidské přirozenosti, moudrosti a zaujetí pro věc“

Mluvíme vlastně o stejném – 𝗻𝗮𝗷í𝘁 𝗽ř𝗶𝗿𝗼𝘇𝗲𝗻ý 𝘁𝗼𝗸 (‚flow‘), který uvolňuje potenciál a energii lidí! A s využitím všech dostupných technologií – ale právě jen jako nástrojů. 🌱

😇 Tak si říkám – možná bychom si měli na konci roku připomenout, že 𝗻𝗲𝗷𝗹𝗲𝗽ší 𝗿𝗮𝗱𝘆 𝗽𝗿𝗼 𝗯𝘂𝗱𝗼𝘂𝗰𝗻𝗼𝘀𝘁 č𝗮𝘀𝘁𝗼 𝗽ř𝗶𝗰𝗵á𝘇𝗲𝗷í 𝘇 𝗺𝗶𝗻𝘂𝗹𝗼𝘀𝘁𝗶. Jen se na ně musíme dívat novýma očima.

Jak to vidíte vy? Je starověká moudrost dobrým průvodcem do světa AI? A notuje si dobře s bezmanažerskými #PACE organizacemi? 🤔

Původně publikováno na LinkedInu 21/12/2025

🚀 Bayer: Když farmaceutický gigant zruší 9-10 vrstev #managementu


🔎 Představte si: 100 000 lidí, 12 vrstev byrokracie, pravidla na 1 362 stránkách. A pak přijde nový CEO a řekne: „Tohle musí pryč.“ 💥#PACE

📈 V roce 2023 zahájil Bayer jednu z nejambicióznějších organizačních transformací v korporátní historii. CEO Bill Anderson čelil perfektní bouři:
▪️ €34,5 miliard dluhu po akvizici Monsanta
▪️ Tisíce žalob kvůli Roundupu
▪️ Nulový cash flow navzdory €50 miliard ročních tržeb

Identifikoval často přehlížené riziko: 𝗯𝘆𝗿𝗼𝗸𝗿𝗮𝗰𝗶𝗲 𝗱𝘂𝘀𝗶𝗹𝗮 𝗳𝗶𝗿𝗺𝘂. 🏢⛓️
Anderson zjistil paradox: 90 % zaměstnanců bylo hrdých na misi Bayeru („Zdraví pro všechny, hlad pro nikoho“), ale jen 10 % věřilo, že systém jim umožňuje dělat správná rozhodnutí. Rozhodnutí trvala 3-6 měsíců místo dnů.

𝗗𝘆𝗻𝗮𝗺𝗶𝗰 𝗦𝗵𝗮𝗿𝗲𝗱 𝗢𝘄𝗻𝗲𝗿𝘀𝗵𝗶𝗽 (𝗗𝗦𝗢): 🔄 Inspirován čínským Haierem, Anderson nastartoval radikální změnu:
✅ 95 % rozhodnutí přesunuto z manažerů přímo do týmů
✅ 5 000-6 000 autonomních týmů po 6-10 lidech
✅ Pravidla zkrácena z 1 362 na 14 stránek (-99%)
✅ Eliminace ~10 000 pozic (50% managementu)
✅ Ze 12 vrstev na 2-3 úrovně řízení

To jsou #PACE principy v akci: 🎯 Samořízení/autonomie: Týmy rozhodují „okamžitě“ místo 6měsíčních schvalovacích procesů 💡 Podnikatelské myšlení: Zaměstnanci jako „intrapreneuři“, ne podřízení 🔬 Experimentování: 90denní sprinty místo ročního plánování 👥 Orientace na člověka: Italský tým vytiskl 3D řešení za €6 pro pacienty – okamžitě, bez let schvalování

🔝 První výsledky (2024-2025): 📈 Lék #Nubeqa dosáhla miliardových tržeb o 5 měsíců dříve ⚡ Rozhodování z měsíců na „okamžik“ 💰 €800M úspor v roce 2025, cíl €2 mld do 2026 ⏱️ O 30 % více času se zákazníky

👉 Není to snadné – zhruba 1/3 zaměstnanců nadšená, 1/3 váhá, 1/3 vyčkává. Ale Anderson říká: „Nemusíme být příliš dobří, abychom porazili současný systém.“

Jeden z největších experimentů s post-byrokratickými principy v historii pokračuje. Výsledek? Ukáže čas. Ale odvaha je nezpochybnitelná. 🌟

Původně publikováno na LInu 7/12/2025.

🚀Jak řídit bez manažerů? 7 statečných zasvěceno do tajemství #PACE organizací!


Víkendový workshop (10.-11. října 2025) s Vaclav Muchna a Y Soft. To bylo 5 let bezmanažerského řízení
v praxi na zámku v Herálci! 💪

Co jsme probrali? ✨
RADIKÁLNÍ TRANSFORMACE změnila naprosto vše – organizaci, procesy, kulturu i samotného Václava. Když si jako my v detailu projdete:
📋 Plánování
👥 Nábor
🎓 Rozvoj lidí….
Pochopíte: VŠE JE JINAK! 🔄

Klíčová zjištění 🎯
▪️ Nedělitelná odpovědnost (𝗔𝗰𝗰𝗼𝘂𝗻𝘁𝗮𝗯𝗶𝗹𝗶𝘁𝘆) + 𝗺𝗶𝗻𝗶𝗺𝗮𝗹𝗶𝘇𝗮𝗰𝗲 𝗿𝗼𝘇𝗽𝗿𝗮𝗰𝗼𝘃𝗮𝗻𝗼𝘀𝘁𝗶 (WIP) = 📈 ohromný nárůst produktivity a kvality
▪️ A nejde jen o R&D – i „Frontline“ týmy už fungují bezmanažersky!
▪️ Implementace postupně a zespodu 🌱

Dokonalý příklad #PACE principů: Autonomní týmy si samy nastavují fungování. V rámci několika závazných „Constraints“ vytváří vlastní procesy a postupy pro: Nábor, Rozdělení bonusů a další…

Výsledky mluví za vše 💎
✅ Produktivita raketově vzrostla
✅ Spokojení lidé realizují svůj potenciál a rozvíjí své schopnosti
✅ „Peer pressure“ jako přirozený a trvalý motor růstu

Co si účastníci odnášejí? 🎁
Konkrétní nápady pro změny ve svých organizacích! Navíc nám dali velmi užitečný feedback pro zlepšení do dalšího workshopu. A ještě účastníci odsouhlasili, že výtěžek akce předáme na aktivity MŮŽEŠ PODNIKAT.

Tohle je skvělý a český živý příklad #PACE organizace v akci. Ukazuje, že jiná cesta je možná – a funguje! 🌟

Publikováno na LinkedInu 13. října 2025.

📊Hodnocení vyspělosti #PACE organizace

🔎Úvod

Tento průzkum vám umožní rámcově posoudit úroveň vyspělosti vaší organizace podle modelu #PACE (Proaktivní-Adaptivní-Vědomá-Zmocněná). Prosím vyberte odpověď, která nejlépe vystihuje současný stav vaší organizace. Případně na otázku neodpovídejte, pokud si nevyberete žádnou z možností.

📖Otázky

  1. Jak dlouho pracujete v této organizaci? (a) Méně než 1 rok (b) 1-3 roky (c) 4-7 let (d) 8-15 let (e) Více než 15 let
  2. Jaká je vaše pozice v organizaci? (a) Řadový zaměstnanec (b) Teamleader/vedoucí týmu (c) Střední management (d) Vyšší management (e) Člen vedení/C-level
  3. V jaké oblasti především působíte? (a) Provozní/operativní funkce (b) Podpůrná funkce (HR, Finance, Právní, IT) (c) Obchod/marketing/zákaznická podpora (d) Produktový/vývojový tým (e) Jiné (prosím uveďte)
  4. Jak byste charakterizovali rozhodovací pravomoci ve vaší organizaci? (a) Centralizované na úrovni top managementu s delegováním na střední mgmt (b) Omezená autonomie v rámci tradičních hierarchií/byrokracií (c) Některé týmy mají významnou autonomii, zatímco jiné fungují tradičně (d) Většina týmů je samořídicích s jasnými hranicemi (e) Plná organizační autonomie s fluidními hranicemi vedenými na účelu
  5. Jak jsou přijímána důležitá rozhodnutí ve vašem týmu/oddělení? (a) Vždy vyžadují schválení managementem (b) Obvykle vyžadují schválení managementem s občasnými výjimkami (c) Týmy přijímají většinu rozhodnutí samostatně v rámci definovaných parametrů (d) Týmy mají plnou rozhodovací pravomoc včetně rozpočtů (e) Týmy fungují jako autonomní jednotky s úplnou kontrolou nad svým fungováním
  6. Jak jsou ve vaší organizaci přidělovány role a odpovědnosti? (a) Na základě pozice v hierarchii a funkčního zařazení (b) Především na základě seniority/pozice s určitým ohledem na dovednosti (c) Kombinace tradičních rolí a přidělování podle dovedností (d) Dynamické přidělování na základě prokázaných schopností (e) Plně fluidní role, které se mění podle schopností a potřeb organizace
  7. Jak probíhá hodnocení výkonu? (a) Hodnocení od managementu dle stanovených cílů/očekávání (b) Primárně hodnocení managementem s určitým vstupem kolegů (peers) (c) Významná složka hodnocení od kolegů (peer feedback) ve formálních hodnoceních (d) Komplexní systémy hodnocení založené na zpětné vazbě od kolegů (e) Pokročilé autonomní systémy hodnocení s kontinuální zpětnou vazbou
  8. Jak jsou sdíleny finanční a strategické informace napříč organizací? (a) Omezeny pouze pro management (b) Základní vybrané metriky sdíleny i mimo management (c) Většina (i strategických) informací je pravidelně sdílena se všemi zaměstnanci (d) Téměř všechny relevantní organizační informace jsou přístupné všem (e) Úplná transparentnost se sofistikovanými systémy sdílení informací
  9. Jak pohodlně se lidé cítí při sdílení chyb nebo problémů? (a) Nepohodlně a s obavami; chyby jsou často skrývány (b) Relativně pohodlně v určitých týmech nebo kontextech (c) Obecně pohodlně se zavedenými kanály a prostorem pro sdílení (d) Velmi pohodlně s kulturou, která aktivně podporuje učení se z chyb (e) Úplná psychologická bezpečnost, kde jsou „upřímné“ chyby zásadně využívány jako příležitosti k učení
  10. Jak odpovědné jsou týmy za své finanční výsledky? (a) Žádná přímá odpovědnost za výsledovku (P&L) (b) Základní bonusové systémy související s celkovým ziskem (c) Týmy mají určitou odpovědnost za svou finanční výkonnost (d) Týmy fungují jako interní startupy/firmy s plnou odpovědností za P&L (e) Týmy fungují jako skutečné obchodní jednotky s interními tržními mechanismy
  11. Do jaké míry se zaměstnanci podílejí na vlastnictví nebo sdílení nadhodnoty? (a) Tradiční odměňování bez jakékoliv vazby na výsledek firmy (b) Základní schémata sdílení zisku a/nebo bonusů (c) Zavedené programy pro participaci na výsledcích (d) Komplexní programy spoluvlastnictví/participace (e) Inovativní přístupy ke spoluvlastnictví a distribuci hodnoty
  12. Jak vaše organizace přistupuje k experimentování a inovacím? (a) Vyhýbá se riziku s omezeným schvalovaným experimentováním (b) Určené inovační týmy testují nové přístupy relativně autonomně (c) Týmy mají vyhrazený čas pro inovační projekty (d) Experimentování je integrováno do každodenních aktivit (e) Kultura rychlého prototypování, kde se inovace cíleně podporují
  13. Jak se nakládá s neúspěchy a neúspěšnými experimenty? (a) Jsou kritizovány a často mají negativní následky (b) Tolerovány v kontrolovaných prostředích (c) Přijímány jako příležitosti k učení (d) Aktivně sdíleny a analyzovány pro získání poznatků (e) Oslavovány, pokud poskytují cenné poučení
  14. Jak je učení integrováno do práce ve vaší organizaci? (a) Tradiční vzdělávací programy jsou oddělené od každodenní práce (b) Základní mentoring a peer learning doplňují formální školení (c) Programy samostatného učení s individualizovanými cestami (d) Učení individualizované a plně integrované do každodenní práce (e) Inovativní přístupy k rozvoji s učením jako základní nastavení
  15. Jak se ve vaší organizaci podporuje sdílení znalostí mezi týmy? (a) Minimálně nebo vůbec (b) Příležitostné formální meetingy pro sdílení znalostí (c) Pravidelné strukturované příležitosti pro sdílení znalostí (d) Sofistikované platformy pro kontinuální sdílení znalostí (e) Inovativní ekosystém pro sdílení a spoluvytváření znalostí
  16. Jak týmy interagují se zákazníky? (a) Minimální přímý kontakt (mimo obchod); zpětná vazba filtrována přes management (b) Některé týmy mají přímé interakce se zákazníky (c) Pravidelný přímý kontakt se zákazníky ovlivňuje rozhodnutí týmů (d) Kontinuální zpětná vazba od zákazníků přímo utváří nabídku (e) Zákazníci jsou integrováni do aktivit týmů a spoluvytvářejí řešení
  17. Jak organizace zohledňuje individuální preference a potřeby? Omezená flexibilita se standardizovaným pracovním uspořádáním Základní flexibilní pracovní možnosti a nastavení jsou k dispozici Zavedeny osobní cesty rozvoje, flexibilita a programy well-being Práce navržená kolem individuálních silných stránek a preferencí Inovativní přístupy, které maximalizují lidský potenciál a integrují propojení práce a osobního života

🔄Hodnocení a interpretace

🛠️Bodovací systém

Za každou odpověď získáváte 1-5 bodů podle zvolené možnosti. Celkový maximální počet bodů je 70 (14 hodnocených otázek × 5 bodů).

💡Celková úroveň vyspělosti PACE

  • Úroveň 1: Experimentování (14-18 bodů, 0-25%) Organizace vnímá omezení tradičních byrokratických struktur a začíná v pilotech zkoumat alternativy. Převládají tradiční systémy, zaměření je na osvětu, učení a první piloty.
  • Úroveň 2: Rozvíjení (14-32 bodů, 20-45%) Organizace aktivně implementuje základní principy PACE v částech organizace, přičemž některé týmy fungují se zvýšenou autonomií, zatímco jiné udržují tradiční struktury. Vedení aktivně podporuje úvodní změny.
  • Úroveň 3: Rozšiřování (28-46 bodů, 40-65%) Velká část organizace využívá řady principů PACE. Ne všechny jsou zatím plně implementovány. Autonomní fungování podporují jasné rámce řízení a aktivní účast a proměna role vedení.
  • Úroveň 4: Vyspělost (42-60 bodů, 60-85%) Organizace v rozhodující míře funguje na principech PACE s dobře zavedenými podpůrnými systémy a kulturou. Zaměření se přesouvá na optimalizaci a vylepšování existujících postupů včetně technologií.
  • Úroveň 5: Mistrovství (56-70 bodů, 80-100%) Organizace prokazuje mistrovství v principech PACE, aktivně inovuje praktiky a slouží jako vzor pro ostatní. Kontinuální evoluce a objevování nových postupů je součástí DNA organizace. Spolupracovníci jsou respektováni ve všech kompetencích.

Tento průzkum poskytuje orientační posouzení vyspělosti vaší organizace podle #PACE modelu. Také napomáhá identifikovat oblasti, kde je možné dále růst a rozvíjet se směrem k adaptabilnějšímu a více na lidi orientovanému organizačnímu modelu.

Původně publikováno na LinkedIn 27. dubna 2025.

Koho má struktura firmy obsluhovat – vedení, nebo zákazníky?

V tradičním pojetí řízení firem jsou organizační struktury vytvářeny tak, aby vyhovovaly manažerům. Co kdyby však vznikla organizační struktura podle toho, jak ve firmě vzniká přidaná hodnota? Co kdyby se „tradiční řeči“ o tom, že zákazník je středobodem vesmíru promítly také do organizační struktury?

K přemýšlení o tom, jaký je vztah mezi organizační strukturou a způsobem, jakým u nás vzniká hodnota, mě přivedla reorganizace v oddělení výzkumu a vývoje. V roce 2020 jsme se odpoutali od teamů přiřazených jednotlivým komponentům produktu a zavedli jsme „cross-functional teams“, tedy systém, kdy jsou jednotlivé teamy odpovědné za přidání hodnoty do produktu, nikoliv za konkrétní komponenty. Tím jsme ztratili extrémně vysokou odbornost (perfektní znalost jednotlivých komponent), ale výrazně se zjednodušilo plánování a znalost celého produktu mezi teamy.

Proč? Protože žádná reálná hodnota nevznikne úpravou jediné komponenty. A při 120 vývojářích je granularita vlastnictví komponent poměrně vysoká. Tím pádem bylo vždy potřeba upravit 3, 5, někdy i více komponent k tomu, abychom dodali produktový inkrement, který představoval reálnou hodnotu. A to znamenalo rostoucí komplexitu plánování v závislosti na rostoucím počtu teamů.

Tohle je samozřejmě velmi specifický případ pro produktový vývoj. Ale díky tomu jsem si uvědomil, že organizační struktura byla přizpůsobena teamům (komponentní organizace je velmi pohodlná pro vývojáře), ale vlastně vůbec nekorespondovala s tím, jak ve skutečnosti vzniká hodnota v produktu. A díky tomu to také (jako vlastně „side-effect“) neškálovalo.

A tak jsem začal přemýšlet o tom, jestli tento princip nelze aplikovat šířeji. Zaměřil na to, jakým způsobem dodáváme hodnotu v „poli“ (field operations). Ještě v roce 2023 jsme měli sila (tak jsem tomu říkal já, oficiální název byl „divize“) sales, support, consultants, a ordering. Každé z nich mělo velkého top manažera. U Sales a Support byl ještě regionální „střední“ management a v Evropě navíc ještě další vrstva. Celkem to dělalo 15 manažerů na 90 lidí.

Každé silo („divize“) mělo vlastní KPI. Sales měl KPIs na prodeje a renewals (obnovování služeb podpory). Support měl cíle na dodžení SLA (Service Level Agreement) a na počtech otevřených ticketů. Ordering měl cíle na počtech zpracovaných objednávek. Jestli měli nějaké KPI konzultanti si už upřímně nepamatuji. Jenže všechny tyto role byly potřeba k tomu, abychom vytvořili reálnou hodnotu. Ono jen „prodat“ nestačí… někdo musí navrhnout architekturu (konzultanti), někdo musí řešit implementaci a podporu (technici). A přesto měli všichni různé cíle.

V roce 2023 jsme tedy tyto 4 oddělení spojili a vytvořili jsme oddělení „Frontline“ (protože všichni jsou v první linii ve styku se zákazníky). Vytvořili jsme 12 teamů, geograficky členěných (od USA, přes Evropu, Blízký východ, až po Dálný východ a Austrálii). Každý team má v sobě všechny role potřebné k dodání reálné hodnoty. Teamy nemají „ředitele“ a mají volnost nad tím, jak si definují role. Jejich hlavní „constraint“ (jak říkáme pravidlům, které jsou dané axiomaticky) je, že musí obsadit všechny kompetence od A do Z, aby byly schopni dodávat hodnotu. Nemusí mít na každou kompetenci dedikovaného člověka, ale mohou. Jak to zařídí, v tom mají volnost. Sami si dokonce plánují svoje cíle a jejich odměňování je postavené buď na jejich profitabilitě nebo na jejich růstu (podle toho, co je pro firmu zrovna aktuální).

Jak jsou teamy velké? Jak kontrolujeme náklady? A jak může fungovat, že si teamy nastavují vlastní cíle? Jak řešíme performance-management? Jak řídíme náklady? A co hiring, firing, promotions, zvyšování mezd, atd.?

Všechny tyto a další otázky se pokusíme odpovědět v dalších blog postech, nebo se můžete připojit na některý z našich dvoudenních workshopů, které jsou určené pro top management a majitele firem. V rámci dvou dnů osobního setkání v úzkém kruhu majitelů a top manažerů budeme diskutovat právě tyto aspekty, zejména na příkladech z praxe (Y Soft), ale z jiných firem.

🚀Y Soft: Zjednodušení a automatizace u klientů a revoluce u sebe ve firmě 💻🔄

Těsně před Covidem se dostal, jak říká sám zakladatel a majoritní majitel, Vaclav Muchna, do „zoufalé situace“. Nedařilo se škálovat rychle rostoucí R&D oddělení a taky cítil dlouhodobou frustraci uvnitř týmu. 💥Rozhodl se proto k radikální změně, kterou finálně odvážně spustil uprostřed celosvětové pohromy –
v květnu 2020. Zrušil všechna manažerská místa v R&D a přímo pod ním tak začaly fungovat autonomní sedmičlenné týmy. Ty si samy vymyslely nové postupy a procesy, protože samozřejmě manažerské kompetence nezmizely, ale musely být realizovány jinak. O pár let později se takto ve Y Softu přeorganizovala celá část „front-line“, tedy lidé v kontaktu se zákazníky (obchodníci, technická podpora, zpracování objednávek), včetně skoro všech zahraničních poboček. 🌍

🔍Tak začala vnitřní revoluce v české technologické firmě z Brna se 400 zaměstnanci, která je globálním lídrem v oblasti správy tisku a digitálních řešení s pobočkami v 21 zemích. Dlouhá a úspěšná cesta od roku 2000, kdy byla založena jako studentský projekt na Masarykově univerzitě. A cesta zahrnující organizační inovace par excellence. Pojďme se na Y Soft podívat optikou PACE modelu. 🌱

Základní organizační prvky ⚙️

Y Soft využívá všech tří základních prvků v polovině své organizace (cca 200 zaměstnanců „bez šéfa“), která je dnes zcela bez manažerů, „manager-less“. Transformované oblasti, tedy většina společnosti, tak fungují jako síť autonomních týmů – v R&D jsou to fixně velké týmy se 7 členy, ve Frontline je velikost týmů variabilní. Všechny typické kompetence manažerů včetně povyšování a odměňování plní samořídící tým (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná). 🔄Týmy jsou organizovány podle potřeb produktů nebo zákazníků a jejich podoba i počet se vyvíjí s měnícími se podmínkami. (ZOP2: Flexibilní & štíhlá). 🎯Týmy se samy organizují podle potřeb zákazníků a trhu, co se týká jejich struktury a kompetencí. Individuální kompetenční modely pro úroveň seniority jsou jasně definované (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se). 🛠️

Klíčové principy v praxi 🔑

Y Soft důsledně uplatňuje principy samořízení. Týmy mají plnou autonomii v rozhodování o svých operativních prioritách, o náboru, povyšování, odměňování nebo propouštění. (KP1: Samořízení/autonomie).🧩 Týmy mají autonomii v rozdělování odměn uvnitř týmu. Celková odměna pro konkrétní tým je dána ziskem firmy (R&D) nebo úrovní hrubého zisku na úrovni týmu (Frontline). (KP2: Založeno na zásluhách). 🏆 Výkonnost je transparentně „viditelná“ z ostatních týmů. Radikální otevřenost se projevuje také v tom, že týmy si vidí do svých nákladů, finančních cílů i výsledků, navzájem se tak mohou podpořit i inspirovat (KP3: Radikální otevřenost). 🔍

Prvky manažersko-podnikatelského uvažování jsou podpořené tím, že se YSofťáci (jak si říkají) ve Frontline podílejí na zisku podle výsledku Q-EBITDA ukazatele sledovaného za každý tým. (KP4: Podnikatelské myšlení). 💡Týmy ve Frontline experimentují v jejich vlastní organizaci (jak se dělí práce a odpovědnosti v týmu, společně pracují na standardizaci některých produktů z oblasti Professional Services). Týmy v R&D, kde systém funguje přes 5 let, pravidelně experimentují s inovací procesů i vlastního řízení (např. způsob vedení pravidelných reviews a retrospektiv, proces povyšování, …) a míra technologické inovace (z pohledu hodnocení zákazníků) se zlepšila řádově (KP5: Důraz na experimentování). 🎮 Dlouhodobý rozvoj a profesní růst lidí je podporován jasně definovanými kompetencemi podmiňujícími povyšování. Přitom rychlost a ambice růstu zůstávají na konkrétním spolupracovníkovi v kombinaci s potřebami týmu. Týmy mají pravidelné Retrospektivy a také kouče, kteří mají za úkol otevírat týmům nové horizonty. (KP6: Nepřetržité učení). 📚

Smyslem změn bylo také vrátit zpět do centra dění zákazníka, což je propsáno i do R&D uspořádání týmů jako „feature-týmů“, tedy mezifunkčních stabilních týmů sestavených pohledem na zákaznickou hodnotu a funkcionalitu v dodávaných produktech. Tímto uspořádáním se daří podporovat zacílení na priority (zákaznické i vývojové) s maximální přidanou hodnotou. Jak říká Vaclav Muchna „Zákazník je nejdrsnější šéf.“ (KP7: Tržní orientace). 🎯Důraz na člověka a kvalitu týmové spolupráce se zrcadlí v hodnotách společnosti: Jsme spolehliví, jsme motivovaní, jsme otevření, jsme energičtí, s nadšením jdeme do každého projektu a jednáme čestně. Tyto hodnoty podložené vysokou úrovní důvěry jsou pak podporovány přímou komunikací a interaktivními online meetingy celé firmy. Systém umožňuje vysokou míru volnosti (výměnou za odpovědnost týmů), což je klíčový nástroj k nastavení work-life balance (KP8: Orientace na člověka). 👥

Podporující stavební kameny 🏛️🔧🌟

Kultura YSoftu stojí na silných hodnotách podpořených majitelem i nejužším týmem. Ti směřují ke stále silnější globální pozici a sázejí na rychlou inovaci, podnikavost a růst. Proto potřebují zmobilizovat maximum invence a energie spolupracovníků. Silnou roli hraje také firemní společenská odpovědnost a zapojení do řady prospěšných aktivit. Důležitou roli v ekosystému dnes hrají také Y Soft Ventures zaměřené na start-upy propojující hardware a software, s globálním B2B potenciálem. (PSK1: Kultura). 🌟Role vedení je především
v udržování dynamiky, podpory dalšího rozvoje, rozvíjení klíčových zákazníků, vytváření platforem a základny pro další inovace. Role vrcholového vedení je také v udržování a rozvoji firemní kultury, udržování vztahů
s dalšími stakeholdery (banky, investoři, instituce) a v podpoře rozvoje a koučování týmů (PSK2: Role vedení). 👨💼Technologická infrastruktura umožňuje spolupráci v agilním duchu, transparentnost, rychlé rozhodování, ale hlavně participativnost. Y Soft využívá např. software Miro (sdílené interaktivní tabule, které právě podněcují participativnost, nástroj MS Teams pro komunikaci, v R&D týmech používají Discord, dále pak Atlassian Suite (Jira pro organizaci práce, Confluence pro dokumentaci procesů – kterým říkají interteam a intrateam agreements) (PSK3: Technologická infrastruktura). 💻

Výkonnost jednotlivců pečlivě sledují přímo jednotlivé týmy, cíle a výkonnost finanční a provozní je pak transparentně monitorována na úrovni celého týmu. Transparentnost zajišťuje peer-review výsledků, které je principiálně kvalitnější, než manažerské. Jednoduchost a omezení se na KPIs, která nejdou „ogejmit“, jsou mantrou. Toho dosahují zejména tím, že KPIs jsou transparentně zveřejňována, ale nezávisí na nich odměňování – právě tento aspekt odebírá potřebu týmů „gejmit ká-pé-íčka“ (PSK4: Systémy řízení výkonnosti). 📊Individuální připravenost je podporována definovanými kompetencemi pro každý další kariérní posun a individuálním přístupem. (PSK5: Individuální připravenost). 🎓

Výsledky a vize 📈🔮🌍

Y Soft kromě miliardového obratu dosáhl také řady významných úspěchů, včetně získání patentu na cloudové tiskové služby v USA. Zvládl také akvizici několika dalších firem, a to jak v ČR, tak např. v USA, Dánsku nebo Austrálii. Y Soft mimo jiné získal financování Evropské investiční banky ve výši 30 milionů eur na rozvoj svých cloudových řešení a automatizačních nástrojů. Společnost se soustředí na inovace, zákaznickou spokojenost a globální dostupnost svých služeb, což jí umožňuje exportovat do více než 120 zemí světa.🏆

Celý proces implementace „manager-less“ organizace byl zajímavý jednak (neplánovaným) načasováním do Covidu, ale hlavně svým důrazem na sebe-organizaci. Týmy měly za úkol si vytvořit nové procesy a nastavit role a průběh klíčových manažerských procesů jako jsou třeba nábor, povyšování a odměňování. Majitel vzpomíná na velkou nervozitu a svou snahu „cuknout před implementací“, ale původní střední manažeři už byli na odchodu nebo pryč z firmy, takže se změna musela stát. Zároveň Václav Muchna zvládl nezasahovat do nastavení nových procesů a měl trpělivost a odvahu počkat, až si je týmy dotvoří a doladí. Zpětně rozhodně nelituje odvážných rozhodnutí – uvolněná energie, vyšší výkonnost a přirozenější běh firmy jsou nyní základnou k dalšímu růstu. 🚀💪✨

Původně publikováno na LinkedInu 30. března 2025.

🚀 Gary Hamel o slepé skvrně leadershipu: „Dokud nezměníte systém, nic se nezmění. Ani AI nepomůže.“



💥 Tvrdá realita: Většina organizací funguje principiálně jako v roce 1925. Kontrola narůstá, důvěra klesá. Lidé jsou řízení s cílem zajistit předvídatelnost, ne využívat potenciál trhu. Tyto myšlenky rozvíjel v příspěvku pro Forbes Vibhas Ratanjee v rozhovoru s autorem Humanokracie.

🏭 𝗕𝘆𝗿𝗼𝗸𝗿𝗮𝗰𝗶𝗲 = 𝗶𝗻𝘁𝗲𝗹𝗲𝗸𝘁𝘂á𝗹𝗻í 𝗸𝗮𝘀𝘁𝗼𝘃𝗻í 𝘀𝘆𝘀𝘁é𝗺: Gary Hamel definuje byrokracii jako hierarchii informací, kde jen vrchol má „úplný obrázek“. Výsledek je očekávatelný! Manažerská aristokracie, kde se lidé učí stoupat výše, ne vést či rozvíjet.

⚡ Klíčové zjištění pro PACE (𝗣𝗿𝗼𝗮𝗰𝘁𝗶𝘃𝗲-𝗔𝗱𝗮𝗽𝘁𝗶𝘃𝗲-𝗖𝗼𝗻𝘀𝗰𝗶𝗼𝘂𝘀-𝗘𝗺𝗽𝗼𝘄𝗲𝗿𝗲𝗱) organizace a potvrzení jejich smyslu:
▪️ Lidé nechtějí být v práci vychováváni
▪️ Technologie většinou jen digitalizuje hierarchii místo jejího odstranění
▪️ Třetina manažerů nikdy nechtěla být šéfem
▪️ Pouze 21% zaměstnanců je plně angažovaných/zapojených

🌟 Inspirativní příklady: Buurtzorg Nederland (10.000 sester, jen 2 manažeři), Apple Retail (40.000 zaměstnanců s minimální hierarchií), Ingersoll Rand (frontline týmy tvoří strategii).

🧠 „Knowing different, not knowing more“: Inovace nepřichází z většího množství informací, ale z jiného úhlu pohledu. 𝗡𝗲𝗷𝗹𝗲𝗽ší 𝗻á𝗽𝗮𝗱𝘆 nemusí přijít shora, ale 𝗺𝗼𝗵𝗼𝘂 𝗽ř𝗶𝗷í𝘁 𝗼𝗱𝗸𝘂𝗱𝗸𝗼𝗹𝗶𝘃.

🤖 AI výzva: Umělá inteligence bez změny systémů jen zrychluje fungování status quo. Místo transformace vzniká „𝗱𝗶𝗴𝗶𝘁á𝗹𝗻í 𝗯𝘆𝗿𝗼𝗸𝗿𝗮𝗰𝗶𝗲“ – rychlejší informace, ale stejné kontrolní postupy.

📊 Gallup data: 40 % amerických zaměstnanců už používá AI, ale jen 22 % říká, že firma má jasný plán. Nástroje přicházejí rychleji než vývoj prostředí k jejich podpoře a využití. Massachusetts Institute of Technology studie ukazují, že samotné AI může zvýšit HDP jen o 1,1-1,6% za celou dekádu.

💡 Shrnuto: Transformace nezačíná automatizací, ale sladěním organizace s jejími cíli. AI zviditelní vaše výsledky více než kdy předtím. Otázka zní: Jsou vaše systémy připravené podpořit to, co chcete rozvíjet a škálovat?

🎯 Pro PACE lídry: Nezměníte-li způsob rozhodování, rozdělení moci a rozšíření důvěry, žádná technologie vás nespasí. „Musíte rozvíjet organizace tak úžasné, jako jsou lidé v nich.“

Tento příspěvek byl publikován na LinkedInu 6. července 2025.

MoroSystems: Když koučovací styl a zákaznická orientace posouvají hranice ✨

☝ 𝗗𝗮𝗹ší 𝗽ří𝗸𝗹𝗮𝗱 𝘇 𝗕𝗿𝗻𝗮! Sympatická technologická firma funguje s minimem byrokracie! 👏

💡 𝗞𝗼𝗺𝗯𝗶𝗻𝗮𝗰𝗲 𝗸𝗼𝘂č𝗼𝘃á𝗻í 𝗮 𝘀𝗶𝗹𝗻ý𝗰𝗵 𝗵𝗼𝗱𝗻𝗼𝘁 přináší dlouhodobé výsledky. A také pomáhá zvládnout složité externí prostředí. Stručně popisuji v článku, jak inspirativně a docela jinak než obvykle se organizuje MoroSystems 🔎

🔝 Dneska představujeme další reálnou ČR ukázku organizace s PACE prvky ve větším detailu a slovy jejich CEO, Tomáše Párala.

📖Už se nám pěkně rozšiřuje sbírka příkladů českých a moravských firem s 𝗺𝗶𝗻𝗶𝗺𝗲𝗺 𝗯𝘆𝗿𝗼𝗸𝗿𝗮𝗰𝗶𝗲! Nedávno jsme popisovali Etnetera Core (a díky Martin Palička za propojení s Tomášem!), dříve moravskou globální firmu Y Soft a progresivní českou firmu Symphera s.r.o. Takže 𝘇𝗻𝗼𝘃𝘂 𝘃𝘆𝘃𝗿á𝘁í𝗺𝗲 𝗽𝗼𝗵𝗹𝗲𝗱, ž𝗲 𝗯𝘆 „𝘁𝗼 𝘃 Č𝗲𝘀𝗸𝘂 𝗻𝗶𝗸𝗱𝘆 𝗻𝗲š𝗹𝗼“! A další příklady vítány – budu rád za tipy!

🔎 Slovy Tomáše: „𝘏𝘭𝘦𝘥á𝘮𝘦 𝘤𝘦𝘴𝘵𝘺, 𝘢𝘣𝘺 𝘔𝘰𝘳𝘰𝘚𝘺𝘴𝘵é𝘮á𝘬ů𝘮 𝘣𝘺𝘭𝘰 𝘷 𝘔𝘰𝘳𝘰𝘚𝘺𝘴𝘵𝘦𝘮𝘴 𝘥𝘰𝘣ř𝘦. 𝘛𝘰 𝘫𝘥𝘦 𝘥𝘭𝘰𝘶𝘩𝘰𝘥𝘰𝘣ě, 𝘫𝘦𝘯 𝘬𝘥𝘺ž 𝘷𝘪𝘥í 𝘴𝘮𝘺𝘴𝘭 𝘷 𝘵𝘰𝘮 𝘤𝘰 𝘥ě𝘭𝘢𝘫í, 𝘴 𝘬ý𝘮 𝘵𝘰 𝘥ě𝘭𝘢𝘫í 𝘢 𝘮𝘢𝘫í 𝘷ý𝘴𝘭𝘦𝘥𝘬𝘺“. Můj oblíbený P. F. Drucker by tady možná trefně poznamenal: „𝘚𝘢𝘮𝘪 𝘰 𝘴𝘰𝘣ě 𝘤𝘩𝘢𝘳𝘢𝘬𝘵𝘦𝘳 𝘢 𝘪𝘯𝘵𝘦𝘨𝘳𝘪𝘵𝘢 𝘯𝘪𝘤 𝘯𝘦𝘥𝘰𝘬áž𝘰𝘶. 𝘈𝘭𝘦 𝘫𝘦𝘫𝘪𝘤𝘩 𝘢𝘣𝘴𝘦𝘯𝘤𝘦 𝘻𝘯𝘪čí 𝘷š𝘦𝘤𝘩𝘯𝘰 𝘰𝘴𝘵𝘢𝘵𝘯í.“

🎤 Věřím, že to pro vás bude další inspirativní čtení. 𝗖í𝘁í𝗺 𝘇 𝘁é 𝗳𝗶𝗿𝗺𝘆 𝗲𝗻𝗲𝗿𝗴𝗶𝗶, 𝘃𝘇á𝗷𝗲𝗺𝗻𝗼𝘀𝘁, aniž by to jakkoliv omezovalo jasné zaměření na zákazníka a jeho potřeby.

MoroSystems je česká technologická společnost založená v roce 2006 skupinou kamarádů z univerzity. Společnost se za necelých dvacet let vypracovala na strategického partnera a dodavatele komplexních a kritických digitálních řešení na míru. Společnost se specializuje na vývoj software pro finanční instituce, platební řešení, core systémy i webové aplikace.  Pod značkou MoroSystems Orchestra provází firmy změnou způsobu práce, nastavením procesů a implementací Atlassian nástrojů. Se 150 zaměstnanci (130 lidí na zákaznických projektech) představuje MoroSystems příklad implementace řady PACE principů v českém technologickém prostředí.

Základní organizační prvky  🏗️

MoroSystems staví na třech pilířích odpovídajících PACE modelu. Společnost funguje jako síť výrazně samostatných projektových týmů s maximální pravomocí na úrovni týmů, které si samy nacházejí cestu podle potřeb projektů a úkolů (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná). 🔄

Struktura je flexibilní s minimální podpůrnou vrstvou – pouze 20 MoroSystémáků pracuje v podpůrných týmech jako je byznys development tým, HR+Backoffice tým a tým financí, zatímco 130 lidí pracuje na zákaznických projektech (ZOP2: Flexibilní & štíhlá). ⚡

Týmy na projektech jsou fluidní a dočasné (nejčastěji 2-3 roky), organizují se podle potřeb zákazníků s jasně definovanými rolemi. Vedoucí týmů existují. V některých případech se používá také název „Bubeník“, což zdůrazňuje roli koordinační, a kultura firmy podporuje konzultativní vedení. Nicméně vedoucí týmů musí být schopni převzít zodpovědnost a sami rozhodnout (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se). 🎯

Klíčové principy v praxi 💡

MoroSystems uplatňuje konzultativní rozhodování s prioritou týmového zapojení. Týmy mají maximální pravomoc v operativním řízení projektů, přičemž vedoucí zasahuje pouze v případě časové tísně nebo potřeby rychlého rozhodnutí (KP1: Samořízení/autonomie). 🎮 Fungují bez variabilní výkonnostní odměny. Odměňování je postaveno na fixním základě podle rolí a kompetencí včetně odpovídajícího chování jednotlivců. To je doplněno o 20% podíl na zisku, který si zaměstnanci vzájemně rozdělují s povinným označením přínosu „Já Ti děkuju za [konkrétní přínos]“ (KP2: Založeno na zásluhách). 🏆

CEO měsíčně komunikuje transparentně všechny výsledky – tržby, zisk, náklady jsou viditelné pro všechny MoroSystémáky. Proces odměňování je veřejný, dodržují se mzdové rámce. Nejčastější role programátora a testera mají zpracovaný kompetenční model definující požadavky na růst kompetencí jednotlivců. (KP3: Radikální otevřenost). 🔍 Programátoři fungují jako konzultanti integrovaní do zákaznických týmů. V posledních letech se výrazně posouvá pozornost týmů od maximální kvality k důslednější orientaci na cílový rozpočet, čas a skutečné požadavky zákazníka (KP4: Podnikatelské myšlení). 💡

Společnost neustále hledá cesty, jak dodávat zákazníkům lepší řešení. Třeba využitím pouze 50% utilizace a poskytnutí prostoru na rozvoj a zkoumání nových technologií vlastníkům technologických specializací. Po skoro 20 letech vývoje na míru (10 let agilně) experimentují s posunem business modelu.   (KP5: Důraz na experimentování). 🔬 Existuje kompetenční model pro nejčastější role, pravidelně se schází 6 „cechů“ pro sdílení novinek v relevantních odbornostech. Učení je zaměřeno na praktický přínos pro zákazníky a osvojování unikátních relevantních technologií – „učení do šuplíku nefunguje“ (KP6: Nepřetržité učení). 📚

Po Covidu se priorita posunula od kvality jako primárního kritéria k zákaznickým potřebám. Cílem je „dostat se na stejnou vlnu se zákazníkem“ a sladit očekávání. Strategický „kruh“ pak udává dlouhodobější a koncepční zaměření dle vývoje trhu a technologií (KP7: Tržní orientace). 🎯 Hledají průnik mezi potřebami člověka, jeho silnými stránkami a potřebami organizace. Fungují jako „tradiční firma“ s prvky svobodných firem – svoboda & zodpovědnost, vztahy & výsledky, smysl, atd. Orientace na člověka podle hesla „Hledáme cesty, aby MoroSystémákům bylo v MoroSystems dobře. To jde dlouhodobě, jen když vidí smysl v tom co dělají, s kým to dělají a mají výsledky“ (KP8: Orientace na člověka). 🤝

Podporující stavební kameny 🏛️

Kultura MoroSystems podporující týmovost a lidské vztahy stojí na šesti hodnotách: Makáme na sobě/Rozvíjíme + Držíme slovo + Hrajeme týmově + Nasloucháme si a respektujeme se + Změna je pro nás příležitost + Stavíme vztahy na dlouhodobosti a loajalitě (PSK1: Kultura). 🌟 Role vedení je koučovací – směřovat prioritně otázkami ke korekci případného nepříznivého vývoje. Dominuje tedy podpůrná role místo direktivního řízení (PSK2: Role vedení).👨💼

Technologická infrastruktura využívá Confluence/GitHub/Jira/Slack, doplněno o Google Suite pro skvělou spolupráci, na které si v MoroSystems zakládají (PSK3: Technologická infrastruktura).💻  Výkonnost se hodnotí prostřednictvím pravidelných týmových retrospektiv zaměřených na efektivitu a ročních rozhovorů. (PSK4: Systémy řízení výkonnosti). 📊

Od roku 2019 jsou součástí mentoringového programu „TogetherToGrow“ na dobrovolné bázi. Fuguje interní mentoring, „Buddy program“ při on-boardingu, code review mentoring pro programátory a hlavní architekt individuálně pracuje s seniorními lidmi. (PSK5: Individuální připravenost).🎓

Výsledky a vize 🌍

MoroSystems představuje úspěšný příklad probíhající evoluce od klasické softwarové firmy k moderní organizaci založené na pravomocích týmů a zákaznické orientaci.

Celkově MoroSystems dokazuje, že i v tradičním softwarovém prostředí lze úspěšně implementovat PACE principy. Ty vedou k vyšší odpovědnosti týmů, lepší zákaznické orientaci a udržitelné firemní kultuře založené na důvěře a transparentnosti. 💪✨🚀

Publikováno na LinkedIn 29. června 2025

🧩 Společné základy: #PACE & Agilní organizace – nejsilnější spolu

Občas se dostávám do diskuzí, jak se liší #PACE od agilních metodik. Tak jsem zkusil v článku načrtnout stručné porovnání. Za mne je ideální, pokud oba koncepty nesoupeří, ale doplňují se. #Agilní organizaci mohou často získat další dynamiku a vnitřní smysl, pokud přejmou některé dodatečné prvky z #PACE konceptu.

🎯 Co je #PACE organizace?
Proaktivní – Adaptabilní – Conscious (Uvědomělá) – Empowered (Zmocněná) organizace 𝗽ř𝗲𝗸𝗼𝗻á𝘃á 𝗹𝗶𝗺𝗶𝘁𝘆 𝘁𝗿𝗮𝗱𝗶č𝗻í 𝗳𝗶𝗿𝗲𝗺𝗻í 𝗯𝘆𝗿𝗼𝗸𝗿𝗮𝗰𝗶𝗲. Staví na třech základních pilířích v mnohém se podobajícími agilním organizacím: 𝘥𝘦𝘤𝘦𝘯𝘵𝘳𝘢𝘭𝘪𝘻𝘰𝘷𝘢𝘯é 𝘳𝘰𝘻𝘩𝘰𝘥𝘰𝘷á𝘯í přímo u těch, kdo práci dělají, 𝘧𝘭𝘦𝘹𝘪𝘣𝘪𝘭𝘯í 𝘴𝘵𝘳𝘶𝘬𝘵𝘶𝘳𝘢 bez zbytečných manažerských vrstev a 𝘴𝘢𝘮𝘰ří𝘥𝘪𝘤í 𝘵ý𝘮𝘺, které se přizpůsobují potřebám zákazníků v reálném čase.

𝗞𝗹íč𝗼𝘃ý rozdíl? #PACE je více orientován na hodnotové ukotvení, lidskou důstojnost a zapojení, a radiální decentralizaci a autonomii týmů. A také na dlouhodobý a trvalý rozvoj a přizpůsobování organizace. A pokud jej implementujete, tak 𝘀𝗲 𝗶𝗱𝗲á𝗹𝗻ě 𝘁𝘃𝗼ří 𝗲𝘅𝗽𝗲𝗿𝗶𝗺𝗲𝗻𝘁𝘆 „𝘇𝗱𝗼𝗹𝗮“.

Oba přístupy vznikly jako reakce na omezující byrokracii a složitě fungující organizace, také sdílejí několik klíčových principů:

Article content

Oba modely se snaží naplnit Druckerovu výzvu: učinit znalostní práci produktivní a smysluplnou.


⚖️ Klíčové rozdíly: Hloubka, rozsah a filozofie

Article content

Například ING přejala Spotify model a implementovala “squads” a “tribes” – ale zachovala tradiční funkce jako HR, finance, či compliance. Naproti tomu PACE organizace (humanokracie) v Roche, pod vedením Billa Andersona, zahrnovala zrušení většiny manažerských vrstev a přenos odpovědnosti přímo na týmy.


🧠 Proč je humanokracie komplexnější – a kdy přináší větší přínosy

Humanokracie vyžaduje hlubší kulturní a etický závazek:

„Nechtěli jsme jen ‚falešné zmocnění‘ – ale opravdovou odpovědnost lidí za výsledky. I v přísně regulovaném prostředí jako je farmacie.“ — Bill Anderson, CEO Roche

Kdy je PACE model rozhodně vhodnější:

  • Když je nutná obnova firemní kultury (např. po toxickém leadershipu) nebo vedení cítí potřebu změnit fundamenty a hodnoty
  • V odvětvích, kde záleží na lidské důstojnosti a smyslu (např. zdravotnictví, školství)
  • Když cílem není jen rychlost, ale rozvoj lidí a dlouhodobé inovace

To plně odpovídá Druckerově myšlence, že organizace musí být vytvořeny pro lidské bytosti, nikoliv pro lidské zdroje.

Komplexita PACE modelu:

  • Vyžaduje nové modely rozhodování (např. Roche – model „VITAL“).
  • Mění roli lídra: už není „šéf“, ale tvůrce prostředí a podmínek.

🤝 Mohou PACE model a agilita fungovat zároveň?

Ano – pokud jsou správně propojeny:

  • Agilita může fungovat jako systém a postupy pro řízení týmů a projektů.
  • PACE jako filozoficko-strukturální rámec, který definuje strukturu, normy chování a to jakým způsobem organizace rozvíjí a podporuje lidi v ní.

📌 Příklad: Roche Agilní prvky byly použity, ale skutečná změna spočívala v hluboké restrukturalizaci zespodu, s důrazem na vlastnictví práce a smysl pro poslání. Dle CEO šlo o znovuobjevení smyslu.

📌 Příklad: Buurtzorg (Nizozemsko) Domácí péče bez hierarchie, s plně autonomními týmy. Využívá agilní principy – ale je 100% řízena zásadami PACE modelu.


🎯 Závěrem shrnutí podobností a rozdílů

Article content

Peter Drucker by řekl, že budoucnost patří organizacím, které budou nástrojem pro lidskou efektivitu a důstojnost se zaměřením na smysluplné cíle – agilita je jen začátek a prováděcí mechanismu, PACE s prvky „humanokracie“ je cíl.

Publikováno na LinkedInu dne 22. června 2025.

PACE Implementační metodika:

🚀 Praktický průvodce postupnou post-byrokratickou transformací

Navrhli jsme metodiku pro organizace, které chtějí přejít od hierarchie k samořídicím týmům. Po šesti měsících sestavování a vyhodnocení úspěšných příkladů jako Haier, Handelsbanken či český Y Soft ukazujeme také praktický rámcový návod – jen pro odvážné, motivované a vytrvalé! 💡

🎯 Co je PACE organizace?
Proaktivní – Adaptabilní – Conscious (Uvědomělá) – Empowered (Zmocněná) organizace překonává limity tradiční firemní byrokracie. Staví na třech základních pilířích: decentralizované rozhodování přímo u těch, kdo práci dělají, flexibilní struktura bez zbytečných manažerských vrstev a samořídicí týmy, které se přizpůsobují potřebám zákazníků v reálném čase.

Klíčová změna? Týmy si samy navrhují a realizují procesy pro nábor, rozvoj, povyšování i propouštění. Manažeři se transformují z kontrolorů na kouče, kteří týmům poskytují podporu, ale nerozhodují za ně. Tým nejlépe ví, co potřebuje, jak rozvíjet své členy a kdo si zaslouží povýšení.

Praktický průvodce postupnou post-byrokratickou transformací: 4 fáze evoluční transformace (2-5 let):

Fáze 1: Základy a příprava (3-6 měsíců) 🏗️

Začínáme důkladným vyhodnocením podle klíčových faktorů připravenosti – od kultury inovací přes toleranci nejednoznačnosti až po digitální připravenost. Vyhodnocujeme stav 8 Klíčových principů dle PACE v Hodnocení vyspělosti. Vytváříme přesvědčivý business case a vybíráme pilotní týmy s nejvyšším potenciálem úspěchu. Kritické je zajistit autentický a trvalý závazek vedení/majitelé a jasnou vizi transformace, a nabrat dobrovolníky pro pilotní aktivity.

Fáze 2: Pilotování a experimentování (6-12 měsíců) 🧪

Spouštíme pilotní samořídicí týmy s plnou odpovědností za své výsledky. Manažeři procházejí intenzivním coachingem – učí se podporovat místo kontrolovat; nebo odcházejí. Zavádíme radikální transparentnost – týmy dostávají přístup k finančním datům, strategickým informacím a KPIs. Nejdůležitější praktický prvek: pilotní týmy si tvoří vlastní procesy pro peer hodnocení, nábor nových kolegů a rozvojové plány, a shodují se na tom, jak budou jednotně fungovat.

Fáze 3: Škálování a infrastruktura (12-24 měsíců) 📈

Postupně rozšiřujeme ověřené praktiky do celé organizace. Přepracováváme odměňovací systémy – od hierarchických pozic k hodnocení skutečného přínosu (meritokracie). Budujeme technologickou infrastrukturu pro transparentnost a koordinaci. Týmy dostávají plnou autonomii v HR procesech: od výběrových řízení až po kariérní plánování.

Fáze 4: Kulturní zakotvení (24+ měsíců) 🌱

Vytváříme interní trhy, kde týmy vyjednávají o zdrojích a nabízejí služby ostatním. Kontinuální učení se postupně stává DNA celé organizace. Experimentování není výjimkou, ale standardem. Výsledek? Samoudržitelná kultura, kde se lidé rozvíjejí podle vlastních ambicí a potřeb týmu.

🔑 8 principů implementace, které zásadně zvyšují šanci na úspěch:

🎯 Začít v malém – piloty před velkým třeskem

👥 Transformovat vedení první – od kontrolorů ke koučům

🔍 Radikální transparentnost – otevřený přístup k datům

🏆 Odměny/postup dle zásluh – za skutečný přínos, ne pozici

💡 Podnikatelské myšlení – přiblížit se mentalitě majitele

🛡️ Vlastní tvorba a zavlastnění – týmy si samy nastavují procesy

🤝 Peer accountability – vzájemná odpovědnost

📊 Měřit výsledky i chování – kompletní popis toho, jak postupujeme

⚠️ Největších 5 pastí, kterým se vyhnout:

Největší chyba? Podcenění nutnosti hluboké a velmi silné motivace vedení a top managementu. Úspěšné transformace jsou postavené na silné motivaci, a tak mohou být postupné a trpělivé, a dávají prostor, aby se nové postupy „vynořily“. Hlavní možná úskalí:

❌ Přístup „Velkého třesku“ místo postupné implementace a škálování

❌ Podcenění kulturní změny – zaměření se převážně na struktury ne na chování

❌ Neadekvátní příprava lídrů na nové koučovací role, nedostatečná motivace

❌ Chybějící zpětná vazba a přizpůsobování pro kontinuální adaptaci

❌ Ignorování individuální připravenosti lidí na změnu

🎯 Proč to funguje:

PACE organizace jsou evolučním krokem pro připravené. Když důvěřujete lidem a dáte jim prostor, dokážou překvapit. Symphera s.r.o. během Covidu nemusela propustit nikoho – lidé sami nabídli práci za méně, aby udrželi tým. Haier se 100+ tisíci zaměstnanci funguje jako síť micro-podniků a ohromnou inovační dynamikou. Handelsbanken je přes 40 let rentabilnější než konkurence díky autonomním pobočkám a minimu úrovní řízení.

Publikováno 16. června 2025 na LinkedInu.

🏥 Zdravotní péče jako místo bez byrokracie? Revoluce? Ano!

☝ Po příkladech z ocelářství, IT technologií, moderní elektroniky nebo bankovnictví vám představuji Buurtzorg Nederland. Holandskou organizaci domácí péče, která převrátila sektor zdravotnictví vzhůru nohama! 💡

🔥 𝗭𝗸𝘂𝘀𝘁𝗲 𝘀𝗶 𝘁𝗼 𝗽ř𝗲𝗱𝘀𝘁𝗮𝘃𝗶𝘁: Žádní manažeři. 𝟵𝟱𝟬 autonomních týmů po 10-12 sestrách a bratrech. 𝟭𝟱.𝟬𝟬𝟬 𝘇𝗮𝗺ě𝘀𝘁𝗻𝗮𝗻𝗰ů 𝗯𝗲𝘇 𝘁𝗿𝗮𝗱𝗶č𝗻í 𝗵𝗶𝗲𝗿𝗮𝗿𝗰𝗵𝗶𝗲! Spokojenost pacientů o 30% vyšší než národní průměr a úspory 40% pro zdravotnický systém! hashtag#PACE příklad!

🎯 Jak je to možné? Sestry a bratři samy rozhodují o péči, plánování i náboru. Fungují jako „zdravotní kouči“ s podnikatelským myšlením. Technologie slouží týmům, ne byrokracii. 𝗠𝗼𝘁𝘁𝗼? „𝗟𝗶𝗱𝘀𝗸𝗼𝘀𝘁 𝗻𝗮𝗱 𝗯𝘆𝗿𝗼𝗸𝗿𝗮𝗰𝗶í“.

🌍 Výsledek: 𝗠𝗼𝗱𝗲𝗹 𝘀𝗲 𝗿𝗼𝘇šíř𝗶𝗹 𝗱𝗼 𝟮𝟰 𝘇𝗲𝗺í 𝘀𝘃ě𝘁𝗮 a inspiruje transformaci nejen ve zdravotnictví, ale i v dalších oblastech veřejných služeb.

✨ Důležitost služeb nelze přecenit. Jak říkal Peter F. Drucker velmi správně: „𝘝š𝘦𝘤𝘩𝘯𝘺 𝘴𝘱𝘰𝘭𝘦č𝘯𝘰𝘴𝘵𝘪 𝘫𝘴𝘰𝘶 𝘴𝘦𝘳𝘷𝘪𝘴𝘯í𝘮𝘪 𝘰𝘳𝘨𝘢𝘯𝘪𝘻𝘢𝘤𝘦𝘮𝘪, 𝘯ě𝘬𝘵𝘦𝘳é 𝘯𝘢𝘷í𝘤 𝘵𝘢𝘬é 𝘷𝘺𝘳á𝘣ě𝘫í 𝘱𝘳𝘰𝘥𝘶𝘬𝘵𝘺.“

🔎 Ukazuje se znovu: hashtag#PACE organizace mohou fungovat všude všude – od výroby přes IT až po péči o nejzranitelnější. Důvěra, transparentnost a autonomie dokážou zázraky i tam, kde by to nikdo nečekal!

Buurtzorg Nederland je holandská nezisková organizace domácí zdravotní a sociální péče, která se od svého vzniku v roce 2006 stala globálním symbolem transformace ve zdravotnictví. Název „Buurtzorg“ znamená v holandštině „sousedská péče“ a přesně vystihuje podstatu organizace. Společnost založil Jos de Blok se třemi dalšími z frustrace s fragmentovaným, byrokratickým a neosobním způsobem tradiční domácí péče v Nizozemsku. Od jednoho týmu čtyř zdravotnických sester a bratrů se organizace rozrostla na přibližně 950 týmů s více než 15.000 zaměstnanci (aktuální odhady z let 2024-2025), přičemž nejnovější veřejné detailní statistiky pocházejí z roku 2018, kdy organizace měla 10 000 sester a bratrů v 900 týmech poskytujících péči více než 70 000 pacientům ročně.

Buurtzorg provedl revoluci v domácí péči v Nizozemsku a po celém světě pomocí samořídicích týmů vysoce kvalifikovaných sester a bratrů, kteří operují autonomně v rámci definovaných oblastí. Model je úspěšný v dosahování konzistentně vysoké spokojenosti pacientů i sester a v redukci nákladných pobytů v nemocnicích. EY dokumentovali úspory kolem 40 % pro holandský zdravotnický systém, pokud by veškerá péče byla poskytována tímto způsobem. A přitom spokojenost pacientů je o 30 % vyšší než národní průměr (data z období 2008-2015).

Základní organizační prvky 🌱⚙️🔄

Buurtzorg staví na třech klíčových pilířích modelu PACE. Společnost funguje jako síť autonomních týmů skládajících se vždy z 10-12 vysoce kvalifikovaných sester a bratrů, kteří operují samostatně v rámci definované oblasti, typicky obsluhují 40-60 pacientů v oblasti s celkovým počtem cca 10 000 obyvatel (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná). Organizační struktura je extrémně plochá – celou organizaci podporuje pouze kolem 50 administrativních pracovníků a 20-40 regionálních koučů, kteří působí jako facilitátoři a mentoři, nikoli jako nadřízení (ZOP2: Flexibilní & štíhlá). Týmy se samy organizují podle potřeb pacientů a komunity, s jasnými kompetencemi a zodpovědnostmi za všechny prvky své práce včetně péče o pacienty, plánování, administrativy, náboru a profesního rozvoje (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se).

Klíčové principy v praxi 💫🎯📈

Buurtzorg důsledně uplatňuje principy samořízení – týmy mají plnou autonomii v rozhodování o péči o pacienty, plánování služeb a organizaci práce. Neexistují tradiční manažeři, místo toho týmy podporují regionální kouči, kteří působí jako facilitátoři (KP1: Samořízení/autonomie). Hodnocení je založené na výsledcích týmu a kvalitě péče, přičemž sestry a bratři jsou hodnoceni za svou odbornost a přínos k celkovým cílům organizace. Buurtzorg byla pětkrát oceněna jako nejlepší zaměstnavatel v Nizozemsku (KP2: Založeno na zásluhách). Radikální transparentnost se projevuje v propojení týmů prostřednictvím Buurtzorg Web – intranetu, který umožňuje všem sestrám sdílet znalosti a poskytovat si vzájemnou podporu (KP3: Radikální otevřenost).

Sestry a bratři přistupují ke své práci s podnikatelským myšlením, cítí plnou odpovědnost za svou práci a výsledky. Jos de Blok zdůrazňuje, že klíčem je vytvořit správné podmínky pro to, aby lidé převzali odpovědnost za své prostředí (KP4: Podnikatelské myšlení). Buurtzorg podporuje experimentování – inovace často vznikají přímo z týmů a jsou sdíleny napříč organizací (KP5: Důraz na experimentování). Kontinuální rozvoj probíhá prostřednictvím mentoringu, sdílení nejlepších praktik a možnosti růstu na základě odbornosti (KP6: Nepřetržité učení).

Tržní orientace (tady více orientace na klienta/pacienta) se projevuje v tom, že sestry i bratři přímo reagují na potřeby pacientů a jejich rodin. Buurtzorg sestry a bratři jsou více jako „zdravotní kouči“, kteří vytvářejí udržitelná řešení vedoucí k prevenci a nezávislosti v péči (KP7: Tržní orientace). Důraz na smysluplnou práci se odráží v mantře organizace „lidskost nad byrokracií“. Sestry a bratři jsou vysoce kreativní a kvalifikovaní, mají důvěru a autonomii ves spolupráci s klienty na kreativních řešeních jejich problémů (KP8: Orientace na člověka).

Podporující stavební kameny 🏛️🔑🌟

Kultura Buurtzorg je postavena na hodnotách „lidskost nad byrokracií“, důvěře a vztazích. Jos de Blok zdůrazňuje význam výchovy důvěryhodných vztahů jako základu efektivní péče (PSK1: Kultura). Role vedení spočívá v koučování týmů, zvyšování autonomie a zjednodušování složitosti. Vedoucí odmítají tradiční manažerské struktury a zdůrazňují vlastnictví, odpovědnost a důvěru jako základ efektivní péče (PSK2: Role vedení).

Technologická infrastruktura je navržena tak, aby podporovala autonomii týmů. Oceněný Buurtzorg Web byl vyvinut prostřednictvím série pracovních a tvořivých setkání s sestrami a bratry, a umožňuje efektivní řízení obchodních procesů při minimalizaci administrativní zátěže (PSK3: Technologická infrastruktura). Výkonnost se hodnotí na základě spokojenosti pacientů, kvality péče a efektivity – pacienti zůstávají v péči průměrně 5,5 měsíce oproti průměru odvětví 7,5 měsíce (PSK4: Systémy řízení výkonnosti). Individuální připravenost se rozvíjí prostřednictvím neustálého vzdělávání, mentoringu a možností kariérního růstu založeného na odbornosti, ne na senioritě (PSK5: Individuální připravenost).

Výsledky a globální dopad 🌎🚀🎯

Buurtzorg dosahuje mimořádných výsledků. Na základě dostupných dat z let 2008-2018: spokojenost pacientů je o 30 % vyšší než národní průměr a spokojenost zaměstnanců je nejvyšší ze všech zdravotnických organizací. Model Buurtzorg se rozšířil do 24 zemí světa a inspiroval transformaci v mnoha dalších oblastech péče včetně duševního zdraví, péče o děti a rodiny.

Podle posledních dostupných detailních údajů z roku 2018 měl Buurtzorg 10.000 sester v 900 nezávislých týmech, poskytujících péči více než 70 000 pacientům ročně. Aktuální odhady z let 2024-2025 uvádějí růst na více než 15.000 zaměstnanců v přibližně 950 týmech. Model je testován a adaptován v dalších zemích včetně Velké Británie, kde NHS experimentuje s aplikací Buurtzorg principů.

Inovativní přístupy a filozofie💡🤝🌟

Buurtzorg Nederland vyvinul unikátní „cibulový model“ péče, který začíná od klienta a pracuje směrem ven k sestavení řešení, která přinášejí nezávislost a zlepšenou kvalitu života. Model využívá existující podpůrné systémy a zapojuje rodiny, přátele a dobrovolníky. Jos de Blok založil Buurtzorg z frustrace se systémem, kde „manažerská struktura vedla k masivní byrokracii, horší péči a fragmentaci“, přičemž jeho motivací bylo ukázat, co lze dělat jinak s mnohem lepšími výsledky.

Celkově Buurtzorg dokazuje, že organizace postavená na důvěře, transparentnosti a autonomii může pozitivně obrátit vzhůru nohama celý sektor a stát se globálním vzorem pro transformaci nejen ve zdravotnictví, ale i v dalších oblastech veřejných služeb. Model inspiruje organizace po celém světě, které chtějí přejít na více lidský, efektivní a udržitelný způsob poskytování služeb. Přestože nejnovější detailní kvantitativní data jsem našel z roku 2018, pokračující mezinárodní expanze a adaptace modelu v dalších zemích potvrzuje jeho trvalou relevanci a efektivitu.

Tento článek byl zveřejněn na LinkedInu 8. června 2025

🆕Gary Hamel o rušení byrokracie

A o transformaci organizací směrem k #PACE modelu 🚀

„Nemůžete řešit nové problémy starými principy“ – Gary Hamel v 𝗧𝗵𝗲 𝗪𝗼𝗿𝗹𝗱 𝗖𝗹𝗮𝘀𝘀 𝗟𝗲𝗮𝗱𝗲𝗿𝘀 𝗦𝗵𝗼𝘄 (22.5.2025) – viz odkaz na konci shrnutí.

🔥 Proč tradiční modely selhávají:
▪️ Byrokratické struktury vznikající v letech 1870-1920 jsou zastaralé
▪️ Omezují rychlost změn a inovace, a nemotivují zaměstnance

🌟 Inspirativní příklady post-byrokratického fungování:
Buurtzorg Nederland (NL): 10 000 zdravotních sester a bratrů, 𝗡𝗨𝗟𝗔 manažerů
Haier (Čína): 4000 autonomních mikropodniků místo tradiční hierarchie a struktur
Handelsbanken: nejziskovější evropská banka s třetinou úrovní řízení

💡 4 kroky k úspěšné transformaci:
𝗠𝗼𝘁𝗶𝘃𝗮𝗰𝗲 – měřte náklady byrokracie
𝗠𝗼𝗱𝗲𝗹𝘆- studujte úspěšné příklady
𝗠𝗶𝗻𝗱𝘀𝗲𝘁 – posun od kontroly k maximalizaci přínosu
𝗠𝗶𝗴𝗿𝗮𝗰𝗲 – tisíce malých experimentů, změny začínají zdola

⚡ Klíčové sdělení: Příštích 20 let bude nejtěžší test schopností vést v historii

🎯 Role moderního 𝗖𝗘𝗢:
▪️ Vytváří systémové schopnosti a kompetence v organizaci
▪️ Připravuje a rozvíjí další lídry, nesmí být „decision-maker-in-chief“

✨ 𝗢𝗿𝗴𝗮𝗻𝗶𝘇𝗮𝗰𝗲 𝘀𝗲 𝗺𝘂𝘀í 𝘇𝗺ě𝗻𝗶𝘁 𝗱ří𝘃𝗲, 𝗻𝗲ž 𝗸 𝘁𝗼𝗺𝘂 𝗯𝘂𝗱𝗼𝘂 𝗱𝗼𝗻𝘂𝗰𝗲𝗻𝘆 𝗸𝗿𝗶𝘇í. Budoucnost patří firmám s důvěrou, transparentností a podnikatelským myšlením zaměstnanců.

🚀 #PACE Model: Tyto principy skvěle odpovídají #PACE organizaci (Proactive-Adaptive-Conscious-Empowered). PACE Maturity Model poskytuje konkrétní nástroj pro postupnou transformaci od tradičních byrokratických struktur k agilním, samořídicím organizacím.

V dřívějších příspěvcích jsem ukazoval případové studie organizací, které fungují na #PACE principech – z českých jsme zatím mluvili o Y Soft, Symphera s.r.o. a Etnetera Group.

Zveřejněno na LinkedInu 1/6/2025 zde.

Prolink na celý rozhovor v angličtině je pak tady.

✨Etnetera: Spolupodnikání a decentralizace vedou k dlouhodobému úspěchu

☝ Příklad z Čech, který zahrnuje už přes 400 lidí v síti propojených „svobodných“ firem! 👏💡Koncept „spolupodnikání“ a flotila menších lodí míst jedné velké – to fakt jde nastavit v české technologické firmě? Která má navíc ambici stát se „stoletou firmou“ s miliardovou valuací? 🙂 Rád popisuju v článku, jak inovativně, inspirativně a radikálně jinak se organizuje Etnetera Group. 🔎

🔝 Dneska představuji další reálnou ukázku hashtag#PACE organizace v detailu a slovy jednoho ze čtyř liberálně smýšlejících největších majitelů, Martin Palička.

📖Po čínském výrobci bílé techniky (Haier), americké inovativní firmě – hashtag#GoreTexu, švédské bance Handelsbanken, moravské globální firmě Y Soft a progresivní české firmě Symphera s.r.o. se na hashtag#PACE model podíváme v pojetí české technologické skupiny s unikátním modelem „spolupodnikání“. A znovu vyvrátíme názor, že by „to v Česku nikdy nešlo“!

🔎Jde o firmu, která „shání zákazníky pro své lidi, ne lidi pro zákazníky“ a celkově dbá na to, aby byla pro fajn lidi. Můj oblíbený P. F. Drucker by tady možná poznamenal: „𝘗𝘳á𝘤𝘦 𝘫𝘦 𝘳𝘰𝘻šíř𝘦𝘯í𝘮 𝘰𝘴𝘰𝘣𝘯𝘰𝘴𝘵𝘪. 𝘑𝘦 𝘵𝘰 ú𝘴𝘱ě𝘤𝘩. 𝘑𝘦 𝘵𝘰 𝘫𝘦𝘥𝘦𝘯 𝘻𝘦 𝘻𝘱ů𝘴𝘰𝘣ů, 𝘫𝘢𝘬ý𝘮 𝘴𝘦 č𝘭𝘰𝘷ě𝘬 𝘥𝘦𝘧𝘪𝘯𝘶𝘫𝘦, 𝘮ěří 𝘴𝘷𝘰𝘶 𝘩𝘰𝘥𝘯𝘰𝘵𝘶 𝘢 𝘴𝘷𝘰𝘶 𝘭𝘪𝘥𝘴𝘬𝘰𝘴𝘵.“

🎤 Věřím, že to pro vás bude inspirativní čtení. Je to rozhodně skvělý způsob, jak řídit a 𝘯𝘦𝘤𝘩𝘢𝘵 𝘴𝘦 ří𝘥𝘪𝘵 skupinu firem postavených na důvěře, transparentnosti a „podmíněné důvěře“. Odvážný je i způsob fungování, kdy týmy samy rozhodují o platech, náboru i odmítání zakázek, které neodpovídají hodnotám firmy.

Etnetera Group byla založena v roce 1997 dvěma studenty jako technologická firma. Kolem roku 2010 se začala měnit na „svobodnou firmu“ (odpovídající principům PACE). Inspirovaná byla zkušenostmi firmy SEMCO (sepsáno v knize Podivín), diskuzemi v české IT komunitě i na konferencích. 💡 Čtyři liberálně smýšlející hlavní majitelé se shodli na unikátním konceptu „spolupodnikání“ – vytvoření flotily menších lodí místo jedné velké, což umožnilo ambiciózním zaměstnancům stát se spolumajiteli nových oddělených firem v Etnetera skupině. Dnes skupina zaměstnává více než 400 lidí, má konsolidované tržby ve výši 730 milionů Kč a její dlouhodobou vizí je stát se „stoletou firmou“ a v dohledné době dosáhnout na miliardovou valuaci v Kč. Jak říká jeden z majitelů, Martin Palička: „Běžíme maraton, ne sprint.“ 🏃♂️

Základní organizační prvky 🏗️

Etnetera Group důsledně uplatňuje většinu základních organizačních prvků PACE modelu. Skupina funguje jako síť propojených firem (Etnetera a.s. „Core“, ETN Activate, ETN Motion, ETN Sense, ETN Flow a GreenCode – joint venture se Škoda Auto), každá se svým zaměřením a specializací. Vedle toho existuje PIE Ventures pro startupy. Uvnitř firem mají týmy (typicky 8-10 lidí) vlastní P&L a odpovědnost za nábor, odměny a další klíčová rozhodnutí (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná). 🏢

Organizační struktura je flexibilní, s rozhodováním na úrovni team lídrů a projektových manažerů. Kromě finančních ukazatelů se důsledně sleduje i spokojenost klientů. Základním principem je podpora decentralizovaného rozhodování – „pokud se cítím na to, mám dost informací a vím, co chci, rozhodnu“ (ZOP2: Flexibilní & štíhlá). ⚡

Pro řešení složitějších otázek používá Etnetera tzv. „triády“ – účelová propojení top managementu, vedení týmů a zástupců zaměstnanců. Tyto triády hledají řešení, která mohou změnit fungování určitých procesů napříč celou firmou. Důkazem flexibility je například zrušení ISO certifikace, když si v Etneteře, že se za ni někteří lidé „schovávali“, nebo podpora týmů ve vytváření vlastních systémů (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se). 🔄

Klíčové principy v praxi 🔑

Etnetera důsledně uplatňuje principy samořízení. Týmy se musí přihlásit k zakázce, a není výjimkou, že některé zakázky jsou odmítnuty, pokud neodpovídají hodnotám firmy nebo smyslu fungování týmu. Tým sám také rozhoduje o platech, náboru a dalších klíčových aspektech (KP1: Samořízení/autonomie). 🛠️

Systém odměňování je transparentní a prochází komplexní diskuzí. Zisk skupiny se dělí přibližně na čtvrtiny – 1/4 na odměny, 1/4 na rozvoj a 1/2 pro majitele včetně investic do startupů. O rozdělení mezi týmy se otevřeně diskutuje s ohledem na podmínky a kontext. Návrhy přicházejí z týmů, management je případně vrací k přepracování nebo mírně upravuje, pokud výjimečně není zohledněn nějaký širší kontext v práci konkrétního jednotlivce. Roli hraje také vzájemné hodnocení mezi týmy z pohledu „interního zákazníka“ (KP2: Založeno na zásluhách). 💰

Radikální otevřenost se projevuje v tom, že všichni mohou dávat zpětnou vazbu, mají přístup k informacím o odměnách a většina týmů sdílí interně veškeré informace o platech. Zajímavým aspektem této transparentnosti je, že funguje jako přirozený regulátor – tým nemůže nabrat příliš drahého člověka, který by narušil rovnováhu, a přirozeně „vypuzuje“ nepřiměřeně drahé lidi (KP3: Radikální otevřenost). 🔍

Podnikatelské myšlení se odráží v možnosti stát se spolumajitelem nově vznikajících firem. Dlouhodobí zaměstnanci se stávají spolupodnikateli v čele nových entit. Diskuze o nabírání zakázek zahrnuje dlouhodobější pohled sdílený se zaměstnanci, všem jsou dostupné informace o skladbě nákladů a debata o prioritách jde napříč firmou (KP4: Podnikatelské myšlení). 💡

Etnetera se primárně zaměřuje na služby, ale podporuje inovace a experimenty. Zajímavé produktové nápady směřuje do startupů spravovaných pod PIE Ventures. Experimenty probíhají i v rámci postupů realizace dodávek – například když jeden tým navrhl a našel si klienta pro agilní vývoj. Pro koordinaci technologických směrů existuje „TechRada“ a pro zkoušení nových technologií mají vytvořené „Pískoviště“ (KP5: Důraz na experimentování). 🔬

Velký důraz je kladen na interní učení a sdílení know-how. I nováčci oceňují otevřenost a ochotu všech poradit a podpořit. Každý zaměstnanec má individuální rozvojovou cestu, kterou kvartálně aktualizuje team leader s podporou HR Biz Partnera. Management si udržuje přehled o stavu klíčových lidí a řeší, jak je udržet. Jak poznamenávají ve firmě, „opravdu mnoho času je třeba investovat do komunikace (KP6: Nepřetržité učení). 📚

Tržní orientace se projevuje v členění firem podle zaměření na konkrétní trh a produkty. Každá firma je jasně orientovaná na konkrétní služby a zákazníky. Přímý přístup vývojářů k zákazníkům a jejich komunikace s nimi je někdy omezená kvůli povaze práce a osobnostem (KP7: Tržní orientace). 🎯

Firemní kultura silně zdůrazňuje orientaci na lidi a vytváření smysluplné práce. Hledá se rovnováha mezi tím, aby se lidé cítili dobře, a hodnotou pro klienta. Firma podporuje neziskové projekty a charitu podle nápadů zaměstnanců – část odměn se dává na dobré účely. Firma se vždy radikálně stavěla proti „bodyshoppingu“ (pouhému „pronajímání lidí“ klientům) a klade důraz na výběr smysluplných projektů (KP8: Orientace na člověka). 🤝

Podporující stavební kameny 🏛️

Kultura Etnetery je postavena na třech klíčových hodnotách: „Staráme se o lidi“: Zodpovědnost ovšem musí ladit se svobodou“, „Jsme transparentní“ a „Děláme fér byznys“. Jak zdůrazňuje spolumajitel Martin Palička, zásadní je „podmíněná důvěra“ – východiskem je důvěra, která se firmě vždy vyplácela, a proto jsou stále, jak říkají, „zmrdfree firma“. Zajímavým projevem silné kultury byla situace, kdy tým poslal dopis klientovi, který chtěl přetáhnout klíčového člověka, s důrazným ale slušným protestem a vysvětlením, že je to proti hodnotám firmy (PSK1: Kultura). 🌟

Role vedení a techniky leadershipu jsou také silně koučovací – doporučení týmům, případně vracení návrhů k přepracování. Princip shrnutý jako „lenost + důvěra“ v roli vedení znamená, že vedení především podporuje a stanovuje cíle, v detailu neřídí. Důležitá je znalost lidí, jejich silných a slabých stránek, využití mentoringu, kde je potřeba podpořit, a stanovování uvěřitelných cílů balancujících zájmy majitelů a firmy (PSK2: Role vedení). 👨💼

Technologická infrastruktura staví na Google Cloud a Google WorkSpace platformě, s důrazem na otevřená data a demokratický princip. Sdílení dat souvisí s důvěrou, a přestože firma rozumí rizikům, vnímá, že výhody převažují. Samozřejmostí je ovšem velmi přísná ochrana klientských dat (PSK3: Technologická infrastruktura). 💻

Výkonnost se sleduje pomocí OKR (Objectives and Key Results) systému napojeného na triády. Kvalitativní cíle doplňují KPI (Key Performance Indicators). Důraz je kladen na stanovování uvěřitelných cílů pro celou firmu/skupinu (PSK4: Systémy řízení výkonnosti). 📊

Individuální připravenost podporují primárně evoluční přístupem s „vícerychlostním principem“ – někdo zvládá změny rychleji, někdo pomaleji, jako při absolvování maratonu různě zdatnými běžci. Firma doporučuje zajímavé knihy, nabízí účast na konferencích, pořádá interní akce včetně sdílení zkušeností a externích hostů – tzv. „Příběhování„. (PSK5: Individuální připravenost). 🎓

Malé symbolické kroky směrem k rovnosti 🔄

Pro Etneteru jsou důležité i drobné symbolické kroky, kterými demonstruje, že si jsou všichni rovní a stejně důležití pro firmu. Management či majitelé nemají dovolenou navíc, byla zrušena privilegovaná parkovací místa a další výhody pro management. Zároveň firma zdůrazňuje, že „volnost neznamená, že nejsi profesionální!“ Jakmile se dohodne byznys, musí být dodán, a odlišením a základem dlouhodobého úspěchu je nadprůměrná kvalita za průměrnou cenu. 💪

Výsledky a vize 🏆

Etnetera Group dokazuje, že organizace postavená na důvěře, transparentnosti a spolupodnikání může být dlouhodobě úspěšná a atraktivní pro zaměstnance i zákazníky. Jejich model „flotily menších lodí“ umožňuje flexibilitu, motivaci a smysluplný růst. Vize „stoleté firmy“ ukazuje, že mají jasnou představu o své budoucnosti a věří v sílu svého přístupu. 🌠

Jak je vidět na konkrétních příkladech, principy PACE modelu fungují i v českém prostředí a umožňují vybudovat skvělou kulturu a uvolnit tvůrčí energii lidí. A to včetně toho, že jsou v Etnetera připraveni být „slow followers“ – promyšleně zavádět změny a jít vlastní cestou k cíli stát se miliardovou firmou z hlediska valuace v Kč. 📈✨🚀

Publikováno na LinkedInu 25. března 2025

🔎Symphera je o samořízení – příklad PACE organizace

☝ Konečně příklad z Česka! 👏 Samořídící autonomní týmy a firma, která „shání zákazníky pro své lidi“. Pojďme se podívat, jak se organizuje Symphera s.r.o. Dneska popíšeme v detailu a slovy zakladatele Martin Kluson, jak fungují. Po čínském výrobci bílé techniky (Haier) a švédské bance Svenska Handelsbanken vezmeme ukážeme konečně české pojetí. A vyvrátíme pohled, že v Česku by to nikdy nešlo! A můj oblíbený P. F. Drucker by tady možná poznamenal: „𝘖𝘳𝘨𝘢𝘯𝘪𝘻𝘢𝘤𝘦 𝘫𝘦 𝘱ř𝘦𝘥𝘦𝘷ší𝘮 𝘴𝘰𝘤𝘪á𝘭𝘯í ú𝘵𝘷𝘢𝘳. 𝘑𝘴𝘰𝘶 𝘵𝘰 𝘭𝘪𝘥é.“

🎯 Symphera: Když firemní hodnoty a autonomie podporují úspěch ✨

„Během Covidu jsme nemuseli přes dramatické zhoršení situace nikoho propouštět. Naopak, lidé sami přicházeli s nabídkou, že budou pracovat za méně nebo dokonce zadarmo, abychom mohli udržet stávající tým,“ vzpomíná po pěti letech s dojetím zakladatel a majitel Symphery, Martin Kluson . Tento moment skvěle ilustruje firemní kulturu společnosti, která se za 17 let své existence vypracovala na velmi respektovaného partnera top managementu v oblasti projektového řízení a agility, a poradenství v oblasti leadershipu a managementu. Podívejme se, jak na to jdou v duchu #PACE organizací.

Základní organizační prvky 🏗️

Symphera staví na třech pilířích, které skvěle odpovídají #PACE modelu. Společnost funguje jako síť autonomních týmů nejčastěji s velikostí kolem sedmi členů (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná) 🔄. Když tým přeroste tuto velikost, přirozeně se rozdělí – „rozpučí“ jak říkají jako nová organizační jednotka. Struktura je extrémně flexibilní, bez zbytečné manažerské vrstvy a některé role jsou sdílené (ZOP2: Flexibilní & štíhlá) ⚡. Týmy se samy organizují podle potřeb zákazníků a trhu, s jasně definovanými kompetencemi potřebnými na úrovních spolupracovníků posouvajících se na stupních junior-medior-senior (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se) 🎯.

Klíčové principy v praxi 💫

Symphera s.r.o. důsledně uplatňuje principy samořízení. Týmy mají plnou autonomii v rozhodování o své práci, směřování, nebo náboru a propouštění. Podobně každý člen týmu se svobodně rozhoduje o tom, ve kterém týmu a se kterým zákazníkem pracuje. Pokud se k zakázce nepřihlásí žádný člen týmu, tak ji za firmu odmítnou (KP1: Samořízení/autonomie) 🎮. Systém odměňování je založený na skutečném přínosu v rámci týmu, ne na pozici, a je hodnocen přímo vlastním týmem a sledován z ostatních týmů (KP2: Založeno na zásluhách) 🏆. Radikální transparentnost se projevuje v tom, že týmy o sobě navzájem vědí vše podstatné a vzájemně se podporují i konstruktivně kritizují – formálně i neformálně (KP3: Radikální otevřenost) 🔍.

Spolupracovníci přistupují k práci s podnikatelským uvažováním podpořeným cílovými KPIs stanovenými za celou firmu. Zároveň se všichni podílejí na zisku firmy. (KP4: Podnikatelské myšlení) 💡. I když společnost není primárně zaměřená na experimentování a to zůstává doménou nejvyššího vedení, inovace vznikají přirozeně při práci se zákazníky jako rozšiřování nabídky do příbuzných oblastí a pronikání k novým zákazníkům (KP5: Důraz na experimentování) 🔬. Kontinuální rozvoj je podporován jasně definovanými kompetencemi na každé úrovni a principem toho, že rychlost a ambice růstu zůstávají čistě na konkrétním spolupracovníkovi (KP6: Nepřetržité učení) 📚.

Tržní orientace se projevuje v tom, že společnost „shání zákazníky pro své lidi, ne lidi pro zákazníky“. Zároveň sleduje tržní směřování a možnosti rozvoje u velkých zákazníků. Ovšem hlídá si přílišnou závislost a žádný zákazník nesmí dlouhodobě představovat více než 10 % obratu. (KP7: Tržní orientace) 🎯. Důraz na smysluplnou práci a lidské potřeby se odráží v hodnotách společnosti: Striving for Excellence, Natural Kindness, Beyond Fair-play a Constantly Serving. Tyto hodnoty jsou navíc součástí pravidelného života ve firmě – naplněné konkrétními příklady a demonstrované při vyhodnocování pomocí specifických „stories“ a „anti-stories“ (KP8: Orientace na člověka) 🤝.

Podporující stavební kameny 🏛️

Kultura Symphery je postavena na silných hodnotách, které se pravidelně vyhodnocují, jak výše zmíněno. Fundamenty společnosti jsou shrnuty ve stručné publikaci „Our Way of Working“ (PSK1: Kultura) 🌟. Role vedení je především v udržování poslání, vize a sdílených hodnot. Majitel dle svých slov působí jako „strážce ostrova“, na kterém firma buduje tři rychle a podobně rostoucí „stavby“ definované jako „People“, „Products“ a „Partners“. Seniorní spolupracovníci fungují jako mentoři a kouči umožňující hladké fungování týmů. (PSK2: Role vedení) 👥. Technologická infrastruktura je záměrně jednoduchá, s důrazem na efektivitu a umožnění sledování vývoje klíčových parametrů odpovídající současné velikosti firmy – např. MIS v Excelu (PSK3: Technologická infrastruktura) 💻.

Výkonnost se sleduje pomocí systému POKeR s přibližně pěti cíli a zhruba sedmi konkrétními oblastmi pro každý z cílů, které jsou zásadně relativně definované vůči vývoji okolí a firmy (PSK4: Systémy řízení výkonnosti) 📊. Individuální připravenost je podporována jasně definovanými kompetencemi pro každý ze tří stupňů v rámci každé z úrovní seniority a kariérními cestami na základě preferencí konkrétních lidí (PSK5: Individuální připravenost) 🎓.

Výsledky a vize 🌟

Se zhruba 30 spolupracovníky a obratem v desítkách milionů je Symphera důkazem, že principy #PACE modelu fungují v praxi a umožňují vybudovat skvělou kulturu a uvolnit tvůrčí energii lidí. Ambiciózní vize stát se „druhým Baťou“ s obratem 1 miliardy korun v roce 2030 ukazuje, že společnost má jasnou vizi své budoucnosti. Vnímá, že je třeba spojit výsledky se zdravou filozofií. Pěkným průběžným testem je uplatňování na sobě vyzkoušených principů také u klientů v rámci poskytovaného poradenství.

Celkově společnost dokazuje, že organizace postavená na důvěře, transparentnosti a autonomii může být dlouhodobě podnikatelsky úspěšná a atraktivní pro zaměstnance i zákazníky. Mimo jiné už také vrací širší komunitě dlouhodobým organizováním největší a prestižní konference projektového řízení v CZ/SK („Project, Agile and Leadership Conference„) 🌍.

Poprvé publikováno na LinkedInu 9. března 2025.

🌍Haier: Když mikro-podniky a podnikatelská kultura podporují inovaci

☝ Nehierarchické společnosti ve výrobě a v Číně? Dnes si ukážeme na příkladu společnosti Haier zajímavý způsob fungování PACE organizace ve stovkách mikropodniků. Jde mimochodem o největšího výrobce velkých domácích spotřebičů na světě – už 16 let! 🔦 Kdo by chtěl znát více detailů, tak doporučuji knížku „The Haier Model“ od Yangfeng Cao.

✨🚀Haier Group Corporation je čínská nadnárodní společnost zaměřená na výrobu domácích spotřebičů a spotřební elektroniky, se sídlem v Qingdao (provincie Šan-tung). Společnost byla založena v roce 1984 a je již šestnáct let po sobě největší značkou velkých domácích spotřebičů na světě podle objemu prodeje! Haier provozuje 35 průmyslových parků, 163 výrobních center a 126 marketingových center, přičemž její prodejní síť pokrývá více než 200 zemí. K roku 2023 zaměstnávala Haier Smart Home více než 112 tisíc lidí. Haier a její produkty zahrnují značky jako GE Appliances, Fisher & Paykel, Candy či Casarte. Společnost je také průkopníkem v oblasti průmyslového internetu a IoT ekosystémů.

Nejsme jen výrobci spotřebičů, jsme ekosystém podnikatelů,“ říká zakladatel Haier Group Zhang Ruimin. Přístup, který umožnil Haieru stát se globálním lídrem v oblasti domácích spotřebičů, spočívá v revolučním organizačním modelu RenDanHeYi. Tento koncept přetvořil tradiční hierarchii do sítě autonomních mikro-podniků, kde zaměstnanci nejsou jen zaměstnanci, ale podnikateli ve firmě. 💡🏆🔍

Základní organizační prvky 🌱

⚙️🔄 Haier staví svůj úspěch na třech klíčových pilířích, které odpovídají modelu PACE. Společnost funguje jako síť mikro-podniků (MP), které se skládají z malých týmů s vysokou mírou autonomie (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná). Pokud MP naroste nad určitou velikost (liší se podle charakteru a náplně práce daného MP), dělí se na nové jednotky, čímž podporuje adaptabilitu a růst. Struktura je flexibilní a odstranila tradiční manažerskou vrstvu, čímž Haier zrychlil rozhodovací procesy (ZOP2: Flexibilní & štíhlá). Každý MP se sám organizuje podle potřeb zákazníků, s jasně definovanými cíli a zodpovědností (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se). 🔄🛠️🎯

Klíčové principy v praxi 🎯

📈💼 Haier důsledně uplatňuje podnikatelský přístup v řízení firmy. Každý MP má plnou autonomii v rozhodování o svém směřování, investicích a obchodních strategiích. Zároveň si týmy vybírají vlastní členy a určují, jaké projekty budou realizovat (KP1: Samořízení/autonomie). Odměňování je založené na výkonnosti týmu a výsledcích, přičemž zaměstnanci se podílejí na zisku svého MP (KP2: Založeno na zásluhách). Radikální transparentnost umožňuje všem MP sledovat výkonnost ostatních týmů a učit se z jejich úspěchů i nezdarů(KP3: Radikální otevřenost). 👥📝🔍

Zaměstnanci přistupují ke své práci s podnikatelským myšlením, které je podpořeno možností vytvářet nové obchodní modely. Haier aktivně podporuje experimentování a inovace – pokud zaměstnanec přijde s novým nápadem, může založit vlastní MP a získat podporu od firmy (KP4: Podnikatelské myšlení, KP5: Důraz na experimentování). Kontinuální rozvoj probíhá prostřednictvím mentoringu a možnosti růstu na základě výsledků, ne seniority (KP6: Nepřetržité učení). 🎓💡📊

Tržní orientace je klíčová – Haier neřídí produkty, ale zákazníky. Každý MP má přímý kontakt se zákazníky a optimalizuje své služby na základě zpětné vazby. Zároveň Haier aktivně sleduje tržní trendy a strategicky investuje do technologií, které posilují konkurenceschopnost (KP7: Tržní orientace). Firemní kultura podporuje otevřené inovace, což umožňuje spolupráci s externími partnery a startupy, kteří mohou vstoupit do Haier ekosystému (KP8: Orientace na člověka). 🌍📊📢

Podporující stavební kameny 🏗️

🔑🌟 Kultura Haieru je postavena na hodnotách podnikatelského myšlení a inovací, což se odráží v RenDanHeYi filozofii, která klade důraz na individuální odpovědnost za výsledky (PSK1: Kultura). Role vedení spočívá v podpoře vizionářského myšlení a vytváření podmínek pro úspěch MP, nikoliv v direktivním řízení (PSK2: Role vedení). 🎯👨💼🚀

Technologická infrastruktura je navržena tak, aby podporovala na datech založené rozhodování. Platformy umožňují MP sledovat klíčové metriky a rychle reagovat na změny na trhu (PSK3: Technologická infrastruktura). Výkonnost se hodnotí na základě KPI, které jsou navázané na tržní výsledky a zákaznickou spokojenost (PSK4: Systémy řízení výkonnosti). Individuální připravenost se rozvíjí prostřednictvím neustálého vzdělávání a možností kariérního růstu v rámci MP (PSK5: Individuální připravenost). 📊🔍📚

Výsledky a vize 🌎

🚀🎯 Haier je důkazem, že decentralizované a autonomní organizace mohou být globálně úspěšné. Díky modelu #RenDanHeYi se z tradiční čínské továrny stal inovativní podnik s miliardovými tržbami a působností na všech kontinentech. Ambice Haieru jdou dále – cílem je vytvořit globální podnikatelský ekosystém, kde se zaměstnanci podílejí na růstu nejen firmy, ale i vlastních obchodních úspěchů. 🌍💼📈

Celkově Haier dokazuje, že organizace postavená na důvěře, transparentnosti a podnikatelském myšlení může nejen dlouhodobě prosperovat, ale také aktivně utvářet budoucnost průmyslu. Tento model inspiruje firmy po celém světě, které chtějí přejít na flexibilní a samořídicí model podnikání. V jejich kontextu mi sem zapadá citát P. F. Druckera „Výsledky se dosahují využíváním příležitostí, ne řešením problémů.“💡🤝🚀

Publikováno poprvé na LinkedInu 2. března 2025 – Haier – LinkedIn

🏛️Radikální decentralizace ve Svenska Handelsbanken

Banka musí být hierarchická a centralizovaná! Nebo ne vždycky? Jaké je tajemství desetiletí trvajícího úspěchu Svenska Handelsbanken? Radikální decentralizace. Dávají přímo pobočkám, nikoliv centrále, možnost činit důležitá rozhodnutí. Výsledek? Spokojení zákazníci, angažovaní zaměstnanci a stálá ziskovost. Mimochodem, v ROE dlouhodobě lepší než veškerá konkurence.

🏦 Handelsbanken: Když decentralizace a důvěra vedou k dlouhodobému úspěchu ✨

Svenska Handelsbanken je jedna z nejstarších a nejrespektovanějších švédských bank s takřka 800 pobočkami a přibližně 12 000 zaměstnanci v šesti zemích. Představuje výjimečný příklad úspěšné implementace principů PACE organizace v bankovním sektoru. Pod vedením Jana Wallandera banka v roce 1970 zahájila radikální transformaci, která vedla k vytvoření unikátního decentralizovaného modelu řízení. Dále si ukážeme základní prvky PACE modelu v bankovní praxi.

Základní organizační prvky 🏗️

Handelsbanken důsledně uplatňuje všechny tři základní organizační prvky PACE modelu. Banka funguje jako síť autonomních poboček, a každá pobočka působí jako nezávislé profit centrum s plnou rozhodovací pravomocí (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná) 🔄. Organizační struktura je extrémně plochá, bez zbytečných manažerských vrstev, přičemž centrála poskytuje pouze specializovanou podporu jako právní služby či compliance (ZOP2: Flexibilní & štíhlá) ⚡. Pobočky se samostatně přizpůsobují potřebám lokálního trhu a zákazníků, s možností rychle reagovat na změny bez nutnosti schvalování „shora“ (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se) 🎯.

Klíčové principy v praxi 💫

Banka vyniká v implementaci principů samořízení – pobočky mají plnou autonomii v rozhodování o úvěrech, produktech i personálu (KP1: Samořízení/autonomie) 🎮. Hodnocení je založeno na relativní výkonnosti poboček vůči sobě navzájem, nikoli na pevně stanovených cílech (KP2: Založeno na zásluhách) 🏆. Radikální transparentnost se projevuje v otevřených informačních systémech umožňujících rychlou identifikaci problémů (KP3: Radikální otevřenost) 🔍.

Zaměstnanci jsou motivováni k podnikatelskému myšlení skrze program sdílení zisku Oktogonen (KP4: Podnikatelské myšlení) 💡. Pobočky jsou podporovány v experimentování s lokálními řešeními (KP5: Důraz na experimentování) 🔬. Kontinuální učení je podporováno sdílením nejlepších praktik mezi pobočkami (KP6: Nepřetržité učení) 📚.

Silná tržní orientace se projevuje v tom, že pobočky přímo reagují na potřeby místních zákazníků, které mají plně na starosti (KP7: Tržní orientace) 🎯. Důraz na smysluplnou práci se odráží v malá důležitosti prodejních cílů a zaměření na dlouhodobé vztahy se zákazníky (KP8: Orientace na člověka) 🤝.

Podporující stavební kameny 🏛️

Kultura Handelsbanken je postavena na důvěře a tzv. „církevním principu“, kde pobočky fungují jako autonomní farnosti sdílející společné hodnoty (PSK1: Kultura) 🌟. Role vedení je především v udržování této kultury a poskytování podpory, nikoli v přímém řízení (PSK2: Role vedení) 👥. Banka využívá jednoduché, ale efektivní informační systémy podporující transparentnost (PSK3: Technologická infrastruktura) 💻.

Výkonnost se měří pomocí jednoduchých metrik jako poměr nákladů k výnosům a návratnost vlastního kapitálu, vždy v porovnání s konkurencí (PSK4: Systémy řízení výkonnosti) 📊. Individuální připravenost je podporována důrazem na osobní odpovědnost a kontinuální rozvoj (PSK5: Individuální připravenost) 🎓.

Mimořádné výsledky a přínosy 🌟

Tento model přinesl bance mimořádné výsledky:

  • Více než čtyři desetiletí vyšší rentabilitu vlastního kapitálu než konkurence 📈
  • Vysoká spokojenost zákazníků napříč všemi trhy 🏆
  • Jako jediná velká banka nepotřebovala během švédské bankovní krize v 90. letech vládní pomoc 💪
  • Úspěšná mezinárodní expanze při zachování základních principů 🌍

Model Handelsbanken dokazuje, že organizace postavená na důvěře, transparentnosti a autonomii může být dlouhodobě úspěšná i v tak regulovaném odvětví, jako je bankovnictví. Jejich přístup představuje inspirativní a úspěšný příklad implementace PACE principů v praxi.
A hodí se mi sem citát oblíbeného P. F. Druckera: „Poslání určuje strategii a strategie určuje strukturu.“✨

GenZ ❤️ PACE: Mladší generaci si „rozumí“ s novým stylem organizací


📖 V týdnu jsem si pročítal zbrusu nový výzkum společnosti g82, s.r.o. pod vedením Richard Hospodský. Ten analyzoval preference #GenZ ohledně firemní kultury. Jejich zjištění jsou pro #PACE model povzbudivé. Zajímavé je také využít poznat odlišnosti čtyř odlišných firemních kultur podle g82, s.r.o.: Klanová, Inovativní, Hierarchická a Tržní. Odkaz na závěry studie je na mém LinkedIn profilu zde.

🔝 Celkové zjištění z výzkumu: Mladí lidé (GenZ) preferují podobnou firemní kulturu a organizaci, jakou popisujeme v modelu #PACE!

✅ Velká shoda:
– Touha po smysluplné práci a společném účelu
– Požadují participativní a decentralizované kolektivní rozhodování
– Preferují mentoring a předávání užitečných rad místo direktivního řízení
– Chtějí být součástí spolupracujících (snad i samořídicích) týmů s autonomií
– Oceňují transparentnost a otevřené sdílení informací
– Důraz na kreativitu a zčásti i na inovace

#GenZ klade podle průzkumu větší důraz na klanovou kulturu (38%) než na inovativní (28%). Zatímco zkušení manažeři to vidí opačně – inovativní kultura (43%) vs. klanová (25%).

💡 Odlišnosti oproti #PACE organizacím:
– GenZ se méně obává hierarchie (22% vs. pouhých 7% u manažerů)
– Preferují kolektivní zodpovědnost a rozhodování, zatímco #PACE zdůrazňuje i individuální odpovědnost v rámci týmu
– Oceňují i formální vztahy se špetkou hierarchie, která jim přináší pocit jistoty

🔎 Co mě překvapilo? Mladí nepotřebují #HomeOffice tolik, jak bychom očekávali – chtějí útulné, domácké kanceláře, kde mohou spolupracovat se svými týmy.

#PACE organizace nabízejí řadu důležitých prvků pro novou generaci zaměstnanců. Sdílíme touhu po smysluplné práci, decentralizaci, autonomii a transparentnosti. Stačí jen trochu posílit důraz na klanové prvky a jistotu, kterou mladí hledají! Ovšem také se ukazuje, že bude třeba #individuálně připravit zaměstnance mladé generace, aby přijímali individuální odpovědnost, byli více proaktivní a chápali hodnotu inovací.

Co myslíte vy? Jak se připravujete na příchod #GenZ do vašich firem? Pomohou #PACE prvky? Těším se na postřehy… třeba od Markéta Černá, Jana Klementová, Magdalena Porizkova, Ivana Petirova, Martin Palička, Vaclav Muchna či Martin Kluson.
——————————————————————–
O výzkumu: Studie g82, s.r.o. byla publikována v květnu 2025. Byla realizována na vzorku 300 respondentů generace Z (18-26 let) a 28 manažerů z předních českých firem. Použita byla metodika tzv. konkurujících hodnot firemní kultury, která mapuje preference v osmi klíčových oblastech (styl vedení, rozhodování, zodpovědnost, posuzování úspěchu, hodnoty, aj.) K vyhodnocení byly použity čtyři základní typy firemní kultury – klanová, inovativní, tržní a hierarchická. Kontakt pro více informací: Richard Hospodský, richard.hospodsky@g82.cz. Shrnutí závěrů z průzkumu v příloze.