🚀 Bayer: Když farmaceutický gigant zruší 9-10 vrstev #managementu


🔎 Představte si: 100 000 lidí, 12 vrstev byrokracie, pravidla na 1 362 stránkách. A pak přijde nový CEO a řekne: „Tohle musí pryč.“ 💥#PACE

📈 V roce 2023 zahájil Bayer jednu z nejambicióznějších organizačních transformací v korporátní historii. CEO Bill Anderson čelil perfektní bouři:
▪️ €34,5 miliard dluhu po akvizici Monsanta
▪️ Tisíce žalob kvůli Roundupu
▪️ Nulový cash flow navzdory €50 miliard ročních tržeb

Identifikoval často přehlížené riziko: 𝗯𝘆𝗿𝗼𝗸𝗿𝗮𝗰𝗶𝗲 𝗱𝘂𝘀𝗶𝗹𝗮 𝗳𝗶𝗿𝗺𝘂. 🏢⛓️
Anderson zjistil paradox: 90 % zaměstnanců bylo hrdých na misi Bayeru („Zdraví pro všechny, hlad pro nikoho“), ale jen 10 % věřilo, že systém jim umožňuje dělat správná rozhodnutí. Rozhodnutí trvala 3-6 měsíců místo dnů.

𝗗𝘆𝗻𝗮𝗺𝗶𝗰 𝗦𝗵𝗮𝗿𝗲𝗱 𝗢𝘄𝗻𝗲𝗿𝘀𝗵𝗶𝗽 (𝗗𝗦𝗢): 🔄 Inspirován čínským Haierem, Anderson nastartoval radikální změnu:
✅ 95 % rozhodnutí přesunuto z manažerů přímo do týmů
✅ 5 000-6 000 autonomních týmů po 6-10 lidech
✅ Pravidla zkrácena z 1 362 na 14 stránek (-99%)
✅ Eliminace ~10 000 pozic (50% managementu)
✅ Ze 12 vrstev na 2-3 úrovně řízení

To jsou #PACE principy v akci: 🎯 Samořízení/autonomie: Týmy rozhodují „okamžitě“ místo 6měsíčních schvalovacích procesů 💡 Podnikatelské myšlení: Zaměstnanci jako „intrapreneuři“, ne podřízení 🔬 Experimentování: 90denní sprinty místo ročního plánování 👥 Orientace na člověka: Italský tým vytiskl 3D řešení za €6 pro pacienty – okamžitě, bez let schvalování

🔝 První výsledky (2024-2025): 📈 Lék #Nubeqa dosáhla miliardových tržeb o 5 měsíců dříve ⚡ Rozhodování z měsíců na „okamžik“ 💰 €800M úspor v roce 2025, cíl €2 mld do 2026 ⏱️ O 30 % více času se zákazníky

👉 Není to snadné – zhruba 1/3 zaměstnanců nadšená, 1/3 váhá, 1/3 vyčkává. Ale Anderson říká: „Nemusíme být příliš dobří, abychom porazili současný systém.“

Jeden z největších experimentů s post-byrokratickými principy v historii pokračuje. Výsledek? Ukáže čas. Ale odvaha je nezpochybnitelná. 🌟

Původně publikováno na LInu 7/12/2025.

🚀Jak řídit bez manažerů? 7 statečných zasvěceno do tajemství #PACE organizací!


Víkendový workshop (10.-11. října 2025) s Vaclav Muchna a Y Soft. To bylo 5 let bezmanažerského řízení
v praxi na zámku v Herálci! 💪

Co jsme probrali? ✨
RADIKÁLNÍ TRANSFORMACE změnila naprosto vše – organizaci, procesy, kulturu i samotného Václava. Když si jako my v detailu projdete:
📋 Plánování
👥 Nábor
🎓 Rozvoj lidí….
Pochopíte: VŠE JE JINAK! 🔄

Klíčová zjištění 🎯
▪️ Nedělitelná odpovědnost (𝗔𝗰𝗰𝗼𝘂𝗻𝘁𝗮𝗯𝗶𝗹𝗶𝘁𝘆) + 𝗺𝗶𝗻𝗶𝗺𝗮𝗹𝗶𝘇𝗮𝗰𝗲 𝗿𝗼𝘇𝗽𝗿𝗮𝗰𝗼𝘃𝗮𝗻𝗼𝘀𝘁𝗶 (WIP) = 📈 ohromný nárůst produktivity a kvality
▪️ A nejde jen o R&D – i „Frontline“ týmy už fungují bezmanažersky!
▪️ Implementace postupně a zespodu 🌱

Dokonalý příklad #PACE principů: Autonomní týmy si samy nastavují fungování. V rámci několika závazných „Constraints“ vytváří vlastní procesy a postupy pro: Nábor, Rozdělení bonusů a další…

Výsledky mluví za vše 💎
✅ Produktivita raketově vzrostla
✅ Spokojení lidé realizují svůj potenciál a rozvíjí své schopnosti
✅ „Peer pressure“ jako přirozený a trvalý motor růstu

Co si účastníci odnášejí? 🎁
Konkrétní nápady pro změny ve svých organizacích! Navíc nám dali velmi užitečný feedback pro zlepšení do dalšího workshopu. A ještě účastníci odsouhlasili, že výtěžek akce předáme na aktivity MŮŽEŠ PODNIKAT.

Tohle je skvělý a český živý příklad #PACE organizace v akci. Ukazuje, že jiná cesta je možná – a funguje! 🌟

Publikováno na LinkedInu 13. října 2025.

🚀 Gary Hamel o slepé skvrně leadershipu: „Dokud nezměníte systém, nic se nezmění. Ani AI nepomůže.“



💥 Tvrdá realita: Většina organizací funguje principiálně jako v roce 1925. Kontrola narůstá, důvěra klesá. Lidé jsou řízení s cílem zajistit předvídatelnost, ne využívat potenciál trhu. Tyto myšlenky rozvíjel v příspěvku pro Forbes Vibhas Ratanjee v rozhovoru s autorem Humanokracie.

🏭 𝗕𝘆𝗿𝗼𝗸𝗿𝗮𝗰𝗶𝗲 = 𝗶𝗻𝘁𝗲𝗹𝗲𝗸𝘁𝘂á𝗹𝗻í 𝗸𝗮𝘀𝘁𝗼𝘃𝗻í 𝘀𝘆𝘀𝘁é𝗺: Gary Hamel definuje byrokracii jako hierarchii informací, kde jen vrchol má „úplný obrázek“. Výsledek je očekávatelný! Manažerská aristokracie, kde se lidé učí stoupat výše, ne vést či rozvíjet.

⚡ Klíčové zjištění pro PACE (𝗣𝗿𝗼𝗮𝗰𝘁𝗶𝘃𝗲-𝗔𝗱𝗮𝗽𝘁𝗶𝘃𝗲-𝗖𝗼𝗻𝘀𝗰𝗶𝗼𝘂𝘀-𝗘𝗺𝗽𝗼𝘄𝗲𝗿𝗲𝗱) organizace a potvrzení jejich smyslu:
▪️ Lidé nechtějí být v práci vychováváni
▪️ Technologie většinou jen digitalizuje hierarchii místo jejího odstranění
▪️ Třetina manažerů nikdy nechtěla být šéfem
▪️ Pouze 21% zaměstnanců je plně angažovaných/zapojených

🌟 Inspirativní příklady: Buurtzorg Nederland (10.000 sester, jen 2 manažeři), Apple Retail (40.000 zaměstnanců s minimální hierarchií), Ingersoll Rand (frontline týmy tvoří strategii).

🧠 „Knowing different, not knowing more“: Inovace nepřichází z většího množství informací, ale z jiného úhlu pohledu. 𝗡𝗲𝗷𝗹𝗲𝗽ší 𝗻á𝗽𝗮𝗱𝘆 nemusí přijít shora, ale 𝗺𝗼𝗵𝗼𝘂 𝗽ř𝗶𝗷í𝘁 𝗼𝗱𝗸𝘂𝗱𝗸𝗼𝗹𝗶𝘃.

🤖 AI výzva: Umělá inteligence bez změny systémů jen zrychluje fungování status quo. Místo transformace vzniká „𝗱𝗶𝗴𝗶𝘁á𝗹𝗻í 𝗯𝘆𝗿𝗼𝗸𝗿𝗮𝗰𝗶𝗲“ – rychlejší informace, ale stejné kontrolní postupy.

📊 Gallup data: 40 % amerických zaměstnanců už používá AI, ale jen 22 % říká, že firma má jasný plán. Nástroje přicházejí rychleji než vývoj prostředí k jejich podpoře a využití. Massachusetts Institute of Technology studie ukazují, že samotné AI může zvýšit HDP jen o 1,1-1,6% za celou dekádu.

💡 Shrnuto: Transformace nezačíná automatizací, ale sladěním organizace s jejími cíli. AI zviditelní vaše výsledky více než kdy předtím. Otázka zní: Jsou vaše systémy připravené podpořit to, co chcete rozvíjet a škálovat?

🎯 Pro PACE lídry: Nezměníte-li způsob rozhodování, rozdělení moci a rozšíření důvěry, žádná technologie vás nespasí. „Musíte rozvíjet organizace tak úžasné, jako jsou lidé v nich.“

Tento příspěvek byl publikován na LinkedInu 6. července 2025.

MoroSystems: Když koučovací styl a zákaznická orientace posouvají hranice ✨

☝ 𝗗𝗮𝗹ší 𝗽ří𝗸𝗹𝗮𝗱 𝘇 𝗕𝗿𝗻𝗮! Sympatická technologická firma funguje s minimem byrokracie! 👏

💡 𝗞𝗼𝗺𝗯𝗶𝗻𝗮𝗰𝗲 𝗸𝗼𝘂č𝗼𝘃á𝗻í 𝗮 𝘀𝗶𝗹𝗻ý𝗰𝗵 𝗵𝗼𝗱𝗻𝗼𝘁 přináší dlouhodobé výsledky. A také pomáhá zvládnout složité externí prostředí. Stručně popisuji v článku, jak inspirativně a docela jinak než obvykle se organizuje MoroSystems 🔎

🔝 Dneska představujeme další reálnou ČR ukázku organizace s PACE prvky ve větším detailu a slovy jejich CEO, Tomáše Párala.

📖Už se nám pěkně rozšiřuje sbírka příkladů českých a moravských firem s 𝗺𝗶𝗻𝗶𝗺𝗲𝗺 𝗯𝘆𝗿𝗼𝗸𝗿𝗮𝗰𝗶𝗲! Nedávno jsme popisovali Etnetera Core (a díky Martin Palička za propojení s Tomášem!), dříve moravskou globální firmu Y Soft a progresivní českou firmu Symphera s.r.o. Takže 𝘇𝗻𝗼𝘃𝘂 𝘃𝘆𝘃𝗿á𝘁í𝗺𝗲 𝗽𝗼𝗵𝗹𝗲𝗱, ž𝗲 𝗯𝘆 „𝘁𝗼 𝘃 Č𝗲𝘀𝗸𝘂 𝗻𝗶𝗸𝗱𝘆 𝗻𝗲š𝗹𝗼“! A další příklady vítány – budu rád za tipy!

🔎 Slovy Tomáše: „𝘏𝘭𝘦𝘥á𝘮𝘦 𝘤𝘦𝘴𝘵𝘺, 𝘢𝘣𝘺 𝘔𝘰𝘳𝘰𝘚𝘺𝘴𝘵é𝘮á𝘬ů𝘮 𝘣𝘺𝘭𝘰 𝘷 𝘔𝘰𝘳𝘰𝘚𝘺𝘴𝘵𝘦𝘮𝘴 𝘥𝘰𝘣ř𝘦. 𝘛𝘰 𝘫𝘥𝘦 𝘥𝘭𝘰𝘶𝘩𝘰𝘥𝘰𝘣ě, 𝘫𝘦𝘯 𝘬𝘥𝘺ž 𝘷𝘪𝘥í 𝘴𝘮𝘺𝘴𝘭 𝘷 𝘵𝘰𝘮 𝘤𝘰 𝘥ě𝘭𝘢𝘫í, 𝘴 𝘬ý𝘮 𝘵𝘰 𝘥ě𝘭𝘢𝘫í 𝘢 𝘮𝘢𝘫í 𝘷ý𝘴𝘭𝘦𝘥𝘬𝘺“. Můj oblíbený P. F. Drucker by tady možná trefně poznamenal: „𝘚𝘢𝘮𝘪 𝘰 𝘴𝘰𝘣ě 𝘤𝘩𝘢𝘳𝘢𝘬𝘵𝘦𝘳 𝘢 𝘪𝘯𝘵𝘦𝘨𝘳𝘪𝘵𝘢 𝘯𝘪𝘤 𝘯𝘦𝘥𝘰𝘬áž𝘰𝘶. 𝘈𝘭𝘦 𝘫𝘦𝘫𝘪𝘤𝘩 𝘢𝘣𝘴𝘦𝘯𝘤𝘦 𝘻𝘯𝘪čí 𝘷š𝘦𝘤𝘩𝘯𝘰 𝘰𝘴𝘵𝘢𝘵𝘯í.“

🎤 Věřím, že to pro vás bude další inspirativní čtení. 𝗖í𝘁í𝗺 𝘇 𝘁é 𝗳𝗶𝗿𝗺𝘆 𝗲𝗻𝗲𝗿𝗴𝗶𝗶, 𝘃𝘇á𝗷𝗲𝗺𝗻𝗼𝘀𝘁, aniž by to jakkoliv omezovalo jasné zaměření na zákazníka a jeho potřeby.

MoroSystems je česká technologická společnost založená v roce 2006 skupinou kamarádů z univerzity. Společnost se za necelých dvacet let vypracovala na strategického partnera a dodavatele komplexních a kritických digitálních řešení na míru. Společnost se specializuje na vývoj software pro finanční instituce, platební řešení, core systémy i webové aplikace.  Pod značkou MoroSystems Orchestra provází firmy změnou způsobu práce, nastavením procesů a implementací Atlassian nástrojů. Se 150 zaměstnanci (130 lidí na zákaznických projektech) představuje MoroSystems příklad implementace řady PACE principů v českém technologickém prostředí.

Základní organizační prvky  🏗️

MoroSystems staví na třech pilířích odpovídajících PACE modelu. Společnost funguje jako síť výrazně samostatných projektových týmů s maximální pravomocí na úrovni týmů, které si samy nacházejí cestu podle potřeb projektů a úkolů (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná). 🔄

Struktura je flexibilní s minimální podpůrnou vrstvou – pouze 20 MoroSystémáků pracuje v podpůrných týmech jako je byznys development tým, HR+Backoffice tým a tým financí, zatímco 130 lidí pracuje na zákaznických projektech (ZOP2: Flexibilní & štíhlá). ⚡

Týmy na projektech jsou fluidní a dočasné (nejčastěji 2-3 roky), organizují se podle potřeb zákazníků s jasně definovanými rolemi. Vedoucí týmů existují. V některých případech se používá také název „Bubeník“, což zdůrazňuje roli koordinační, a kultura firmy podporuje konzultativní vedení. Nicméně vedoucí týmů musí být schopni převzít zodpovědnost a sami rozhodnout (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se). 🎯

Klíčové principy v praxi 💡

MoroSystems uplatňuje konzultativní rozhodování s prioritou týmového zapojení. Týmy mají maximální pravomoc v operativním řízení projektů, přičemž vedoucí zasahuje pouze v případě časové tísně nebo potřeby rychlého rozhodnutí (KP1: Samořízení/autonomie). 🎮 Fungují bez variabilní výkonnostní odměny. Odměňování je postaveno na fixním základě podle rolí a kompetencí včetně odpovídajícího chování jednotlivců. To je doplněno o 20% podíl na zisku, který si zaměstnanci vzájemně rozdělují s povinným označením přínosu „Já Ti děkuju za [konkrétní přínos]“ (KP2: Založeno na zásluhách). 🏆

CEO měsíčně komunikuje transparentně všechny výsledky – tržby, zisk, náklady jsou viditelné pro všechny MoroSystémáky. Proces odměňování je veřejný, dodržují se mzdové rámce. Nejčastější role programátora a testera mají zpracovaný kompetenční model definující požadavky na růst kompetencí jednotlivců. (KP3: Radikální otevřenost). 🔍 Programátoři fungují jako konzultanti integrovaní do zákaznických týmů. V posledních letech se výrazně posouvá pozornost týmů od maximální kvality k důslednější orientaci na cílový rozpočet, čas a skutečné požadavky zákazníka (KP4: Podnikatelské myšlení). 💡

Společnost neustále hledá cesty, jak dodávat zákazníkům lepší řešení. Třeba využitím pouze 50% utilizace a poskytnutí prostoru na rozvoj a zkoumání nových technologií vlastníkům technologických specializací. Po skoro 20 letech vývoje na míru (10 let agilně) experimentují s posunem business modelu.   (KP5: Důraz na experimentování). 🔬 Existuje kompetenční model pro nejčastější role, pravidelně se schází 6 „cechů“ pro sdílení novinek v relevantních odbornostech. Učení je zaměřeno na praktický přínos pro zákazníky a osvojování unikátních relevantních technologií – „učení do šuplíku nefunguje“ (KP6: Nepřetržité učení). 📚

Po Covidu se priorita posunula od kvality jako primárního kritéria k zákaznickým potřebám. Cílem je „dostat se na stejnou vlnu se zákazníkem“ a sladit očekávání. Strategický „kruh“ pak udává dlouhodobější a koncepční zaměření dle vývoje trhu a technologií (KP7: Tržní orientace). 🎯 Hledají průnik mezi potřebami člověka, jeho silnými stránkami a potřebami organizace. Fungují jako „tradiční firma“ s prvky svobodných firem – svoboda & zodpovědnost, vztahy & výsledky, smysl, atd. Orientace na člověka podle hesla „Hledáme cesty, aby MoroSystémákům bylo v MoroSystems dobře. To jde dlouhodobě, jen když vidí smysl v tom co dělají, s kým to dělají a mají výsledky“ (KP8: Orientace na člověka). 🤝

Podporující stavební kameny 🏛️

Kultura MoroSystems podporující týmovost a lidské vztahy stojí na šesti hodnotách: Makáme na sobě/Rozvíjíme + Držíme slovo + Hrajeme týmově + Nasloucháme si a respektujeme se + Změna je pro nás příležitost + Stavíme vztahy na dlouhodobosti a loajalitě (PSK1: Kultura). 🌟 Role vedení je koučovací – směřovat prioritně otázkami ke korekci případného nepříznivého vývoje. Dominuje tedy podpůrná role místo direktivního řízení (PSK2: Role vedení).👨💼

Technologická infrastruktura využívá Confluence/GitHub/Jira/Slack, doplněno o Google Suite pro skvělou spolupráci, na které si v MoroSystems zakládají (PSK3: Technologická infrastruktura).💻  Výkonnost se hodnotí prostřednictvím pravidelných týmových retrospektiv zaměřených na efektivitu a ročních rozhovorů. (PSK4: Systémy řízení výkonnosti). 📊

Od roku 2019 jsou součástí mentoringového programu „TogetherToGrow“ na dobrovolné bázi. Fuguje interní mentoring, „Buddy program“ při on-boardingu, code review mentoring pro programátory a hlavní architekt individuálně pracuje s seniorními lidmi. (PSK5: Individuální připravenost).🎓

Výsledky a vize 🌍

MoroSystems představuje úspěšný příklad probíhající evoluce od klasické softwarové firmy k moderní organizaci založené na pravomocích týmů a zákaznické orientaci.

Celkově MoroSystems dokazuje, že i v tradičním softwarovém prostředí lze úspěšně implementovat PACE principy. Ty vedou k vyšší odpovědnosti týmů, lepší zákaznické orientaci a udržitelné firemní kultuře založené na důvěře a transparentnosti. 💪✨🚀

Publikováno na LinkedIn 29. června 2025

🏥 Zdravotní péče jako místo bez byrokracie? Revoluce? Ano!

☝ Po příkladech z ocelářství, IT technologií, moderní elektroniky nebo bankovnictví vám představuji Buurtzorg Nederland. Holandskou organizaci domácí péče, která převrátila sektor zdravotnictví vzhůru nohama! 💡

🔥 𝗭𝗸𝘂𝘀𝘁𝗲 𝘀𝗶 𝘁𝗼 𝗽ř𝗲𝗱𝘀𝘁𝗮𝘃𝗶𝘁: Žádní manažeři. 𝟵𝟱𝟬 autonomních týmů po 10-12 sestrách a bratrech. 𝟭𝟱.𝟬𝟬𝟬 𝘇𝗮𝗺ě𝘀𝘁𝗻𝗮𝗻𝗰ů 𝗯𝗲𝘇 𝘁𝗿𝗮𝗱𝗶č𝗻í 𝗵𝗶𝗲𝗿𝗮𝗿𝗰𝗵𝗶𝗲! Spokojenost pacientů o 30% vyšší než národní průměr a úspory 40% pro zdravotnický systém! hashtag#PACE příklad!

🎯 Jak je to možné? Sestry a bratři samy rozhodují o péči, plánování i náboru. Fungují jako „zdravotní kouči“ s podnikatelským myšlením. Technologie slouží týmům, ne byrokracii. 𝗠𝗼𝘁𝘁𝗼? „𝗟𝗶𝗱𝘀𝗸𝗼𝘀𝘁 𝗻𝗮𝗱 𝗯𝘆𝗿𝗼𝗸𝗿𝗮𝗰𝗶í“.

🌍 Výsledek: 𝗠𝗼𝗱𝗲𝗹 𝘀𝗲 𝗿𝗼𝘇šíř𝗶𝗹 𝗱𝗼 𝟮𝟰 𝘇𝗲𝗺í 𝘀𝘃ě𝘁𝗮 a inspiruje transformaci nejen ve zdravotnictví, ale i v dalších oblastech veřejných služeb.

✨ Důležitost služeb nelze přecenit. Jak říkal Peter F. Drucker velmi správně: „𝘝š𝘦𝘤𝘩𝘯𝘺 𝘴𝘱𝘰𝘭𝘦č𝘯𝘰𝘴𝘵𝘪 𝘫𝘴𝘰𝘶 𝘴𝘦𝘳𝘷𝘪𝘴𝘯í𝘮𝘪 𝘰𝘳𝘨𝘢𝘯𝘪𝘻𝘢𝘤𝘦𝘮𝘪, 𝘯ě𝘬𝘵𝘦𝘳é 𝘯𝘢𝘷í𝘤 𝘵𝘢𝘬é 𝘷𝘺𝘳á𝘣ě𝘫í 𝘱𝘳𝘰𝘥𝘶𝘬𝘵𝘺.“

🔎 Ukazuje se znovu: hashtag#PACE organizace mohou fungovat všude všude – od výroby přes IT až po péči o nejzranitelnější. Důvěra, transparentnost a autonomie dokážou zázraky i tam, kde by to nikdo nečekal!

Buurtzorg Nederland je holandská nezisková organizace domácí zdravotní a sociální péče, která se od svého vzniku v roce 2006 stala globálním symbolem transformace ve zdravotnictví. Název „Buurtzorg“ znamená v holandštině „sousedská péče“ a přesně vystihuje podstatu organizace. Společnost založil Jos de Blok se třemi dalšími z frustrace s fragmentovaným, byrokratickým a neosobním způsobem tradiční domácí péče v Nizozemsku. Od jednoho týmu čtyř zdravotnických sester a bratrů se organizace rozrostla na přibližně 950 týmů s více než 15.000 zaměstnanci (aktuální odhady z let 2024-2025), přičemž nejnovější veřejné detailní statistiky pocházejí z roku 2018, kdy organizace měla 10 000 sester a bratrů v 900 týmech poskytujících péči více než 70 000 pacientům ročně.

Buurtzorg provedl revoluci v domácí péči v Nizozemsku a po celém světě pomocí samořídicích týmů vysoce kvalifikovaných sester a bratrů, kteří operují autonomně v rámci definovaných oblastí. Model je úspěšný v dosahování konzistentně vysoké spokojenosti pacientů i sester a v redukci nákladných pobytů v nemocnicích. EY dokumentovali úspory kolem 40 % pro holandský zdravotnický systém, pokud by veškerá péče byla poskytována tímto způsobem. A přitom spokojenost pacientů je o 30 % vyšší než národní průměr (data z období 2008-2015).

Základní organizační prvky 🌱⚙️🔄

Buurtzorg staví na třech klíčových pilířích modelu PACE. Společnost funguje jako síť autonomních týmů skládajících se vždy z 10-12 vysoce kvalifikovaných sester a bratrů, kteří operují samostatně v rámci definované oblasti, typicky obsluhují 40-60 pacientů v oblasti s celkovým počtem cca 10 000 obyvatel (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná). Organizační struktura je extrémně plochá – celou organizaci podporuje pouze kolem 50 administrativních pracovníků a 20-40 regionálních koučů, kteří působí jako facilitátoři a mentoři, nikoli jako nadřízení (ZOP2: Flexibilní & štíhlá). Týmy se samy organizují podle potřeb pacientů a komunity, s jasnými kompetencemi a zodpovědnostmi za všechny prvky své práce včetně péče o pacienty, plánování, administrativy, náboru a profesního rozvoje (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se).

Klíčové principy v praxi 💫🎯📈

Buurtzorg důsledně uplatňuje principy samořízení – týmy mají plnou autonomii v rozhodování o péči o pacienty, plánování služeb a organizaci práce. Neexistují tradiční manažeři, místo toho týmy podporují regionální kouči, kteří působí jako facilitátoři (KP1: Samořízení/autonomie). Hodnocení je založené na výsledcích týmu a kvalitě péče, přičemž sestry a bratři jsou hodnoceni za svou odbornost a přínos k celkovým cílům organizace. Buurtzorg byla pětkrát oceněna jako nejlepší zaměstnavatel v Nizozemsku (KP2: Založeno na zásluhách). Radikální transparentnost se projevuje v propojení týmů prostřednictvím Buurtzorg Web – intranetu, který umožňuje všem sestrám sdílet znalosti a poskytovat si vzájemnou podporu (KP3: Radikální otevřenost).

Sestry a bratři přistupují ke své práci s podnikatelským myšlením, cítí plnou odpovědnost za svou práci a výsledky. Jos de Blok zdůrazňuje, že klíčem je vytvořit správné podmínky pro to, aby lidé převzali odpovědnost za své prostředí (KP4: Podnikatelské myšlení). Buurtzorg podporuje experimentování – inovace často vznikají přímo z týmů a jsou sdíleny napříč organizací (KP5: Důraz na experimentování). Kontinuální rozvoj probíhá prostřednictvím mentoringu, sdílení nejlepších praktik a možnosti růstu na základě odbornosti (KP6: Nepřetržité učení).

Tržní orientace (tady více orientace na klienta/pacienta) se projevuje v tom, že sestry i bratři přímo reagují na potřeby pacientů a jejich rodin. Buurtzorg sestry a bratři jsou více jako „zdravotní kouči“, kteří vytvářejí udržitelná řešení vedoucí k prevenci a nezávislosti v péči (KP7: Tržní orientace). Důraz na smysluplnou práci se odráží v mantře organizace „lidskost nad byrokracií“. Sestry a bratři jsou vysoce kreativní a kvalifikovaní, mají důvěru a autonomii ves spolupráci s klienty na kreativních řešeních jejich problémů (KP8: Orientace na člověka).

Podporující stavební kameny 🏛️🔑🌟

Kultura Buurtzorg je postavena na hodnotách „lidskost nad byrokracií“, důvěře a vztazích. Jos de Blok zdůrazňuje význam výchovy důvěryhodných vztahů jako základu efektivní péče (PSK1: Kultura). Role vedení spočívá v koučování týmů, zvyšování autonomie a zjednodušování složitosti. Vedoucí odmítají tradiční manažerské struktury a zdůrazňují vlastnictví, odpovědnost a důvěru jako základ efektivní péče (PSK2: Role vedení).

Technologická infrastruktura je navržena tak, aby podporovala autonomii týmů. Oceněný Buurtzorg Web byl vyvinut prostřednictvím série pracovních a tvořivých setkání s sestrami a bratry, a umožňuje efektivní řízení obchodních procesů při minimalizaci administrativní zátěže (PSK3: Technologická infrastruktura). Výkonnost se hodnotí na základě spokojenosti pacientů, kvality péče a efektivity – pacienti zůstávají v péči průměrně 5,5 měsíce oproti průměru odvětví 7,5 měsíce (PSK4: Systémy řízení výkonnosti). Individuální připravenost se rozvíjí prostřednictvím neustálého vzdělávání, mentoringu a možností kariérního růstu založeného na odbornosti, ne na senioritě (PSK5: Individuální připravenost).

Výsledky a globální dopad 🌎🚀🎯

Buurtzorg dosahuje mimořádných výsledků. Na základě dostupných dat z let 2008-2018: spokojenost pacientů je o 30 % vyšší než národní průměr a spokojenost zaměstnanců je nejvyšší ze všech zdravotnických organizací. Model Buurtzorg se rozšířil do 24 zemí světa a inspiroval transformaci v mnoha dalších oblastech péče včetně duševního zdraví, péče o děti a rodiny.

Podle posledních dostupných detailních údajů z roku 2018 měl Buurtzorg 10.000 sester v 900 nezávislých týmech, poskytujících péči více než 70 000 pacientům ročně. Aktuální odhady z let 2024-2025 uvádějí růst na více než 15.000 zaměstnanců v přibližně 950 týmech. Model je testován a adaptován v dalších zemích včetně Velké Británie, kde NHS experimentuje s aplikací Buurtzorg principů.

Inovativní přístupy a filozofie💡🤝🌟

Buurtzorg Nederland vyvinul unikátní „cibulový model“ péče, který začíná od klienta a pracuje směrem ven k sestavení řešení, která přinášejí nezávislost a zlepšenou kvalitu života. Model využívá existující podpůrné systémy a zapojuje rodiny, přátele a dobrovolníky. Jos de Blok založil Buurtzorg z frustrace se systémem, kde „manažerská struktura vedla k masivní byrokracii, horší péči a fragmentaci“, přičemž jeho motivací bylo ukázat, co lze dělat jinak s mnohem lepšími výsledky.

Celkově Buurtzorg dokazuje, že organizace postavená na důvěře, transparentnosti a autonomii může pozitivně obrátit vzhůru nohama celý sektor a stát se globálním vzorem pro transformaci nejen ve zdravotnictví, ale i v dalších oblastech veřejných služeb. Model inspiruje organizace po celém světě, které chtějí přejít na více lidský, efektivní a udržitelný způsob poskytování služeb. Přestože nejnovější detailní kvantitativní data jsem našel z roku 2018, pokračující mezinárodní expanze a adaptace modelu v dalších zemích potvrzuje jeho trvalou relevanci a efektivitu.

Tento článek byl zveřejněn na LinkedInu 8. června 2025

✨Etnetera: Spolupodnikání a decentralizace vedou k dlouhodobému úspěchu

☝ Příklad z Čech, který zahrnuje už přes 400 lidí v síti propojených „svobodných“ firem! 👏💡Koncept „spolupodnikání“ a flotila menších lodí míst jedné velké – to fakt jde nastavit v české technologické firmě? Která má navíc ambici stát se „stoletou firmou“ s miliardovou valuací? 🙂 Rád popisuju v článku, jak inovativně, inspirativně a radikálně jinak se organizuje Etnetera Group. 🔎

🔝 Dneska představuji další reálnou ukázku hashtag#PACE organizace v detailu a slovy jednoho ze čtyř liberálně smýšlejících největších majitelů, Martin Palička.

📖Po čínském výrobci bílé techniky (Haier), americké inovativní firmě – hashtag#GoreTexu, švédské bance Handelsbanken, moravské globální firmě Y Soft a progresivní české firmě Symphera s.r.o. se na hashtag#PACE model podíváme v pojetí české technologické skupiny s unikátním modelem „spolupodnikání“. A znovu vyvrátíme názor, že by „to v Česku nikdy nešlo“!

🔎Jde o firmu, která „shání zákazníky pro své lidi, ne lidi pro zákazníky“ a celkově dbá na to, aby byla pro fajn lidi. Můj oblíbený P. F. Drucker by tady možná poznamenal: „𝘗𝘳á𝘤𝘦 𝘫𝘦 𝘳𝘰𝘻šíř𝘦𝘯í𝘮 𝘰𝘴𝘰𝘣𝘯𝘰𝘴𝘵𝘪. 𝘑𝘦 𝘵𝘰 ú𝘴𝘱ě𝘤𝘩. 𝘑𝘦 𝘵𝘰 𝘫𝘦𝘥𝘦𝘯 𝘻𝘦 𝘻𝘱ů𝘴𝘰𝘣ů, 𝘫𝘢𝘬ý𝘮 𝘴𝘦 č𝘭𝘰𝘷ě𝘬 𝘥𝘦𝘧𝘪𝘯𝘶𝘫𝘦, 𝘮ěří 𝘴𝘷𝘰𝘶 𝘩𝘰𝘥𝘯𝘰𝘵𝘶 𝘢 𝘴𝘷𝘰𝘶 𝘭𝘪𝘥𝘴𝘬𝘰𝘴𝘵.“

🎤 Věřím, že to pro vás bude inspirativní čtení. Je to rozhodně skvělý způsob, jak řídit a 𝘯𝘦𝘤𝘩𝘢𝘵 𝘴𝘦 ří𝘥𝘪𝘵 skupinu firem postavených na důvěře, transparentnosti a „podmíněné důvěře“. Odvážný je i způsob fungování, kdy týmy samy rozhodují o platech, náboru i odmítání zakázek, které neodpovídají hodnotám firmy.

Etnetera Group byla založena v roce 1997 dvěma studenty jako technologická firma. Kolem roku 2010 se začala měnit na „svobodnou firmu“ (odpovídající principům PACE). Inspirovaná byla zkušenostmi firmy SEMCO (sepsáno v knize Podivín), diskuzemi v české IT komunitě i na konferencích. 💡 Čtyři liberálně smýšlející hlavní majitelé se shodli na unikátním konceptu „spolupodnikání“ – vytvoření flotily menších lodí místo jedné velké, což umožnilo ambiciózním zaměstnancům stát se spolumajiteli nových oddělených firem v Etnetera skupině. Dnes skupina zaměstnává více než 400 lidí, má konsolidované tržby ve výši 730 milionů Kč a její dlouhodobou vizí je stát se „stoletou firmou“ a v dohledné době dosáhnout na miliardovou valuaci v Kč. Jak říká jeden z majitelů, Martin Palička: „Běžíme maraton, ne sprint.“ 🏃♂️

Základní organizační prvky 🏗️

Etnetera Group důsledně uplatňuje většinu základních organizačních prvků PACE modelu. Skupina funguje jako síť propojených firem (Etnetera a.s. „Core“, ETN Activate, ETN Motion, ETN Sense, ETN Flow a GreenCode – joint venture se Škoda Auto), každá se svým zaměřením a specializací. Vedle toho existuje PIE Ventures pro startupy. Uvnitř firem mají týmy (typicky 8-10 lidí) vlastní P&L a odpovědnost za nábor, odměny a další klíčová rozhodnutí (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná). 🏢

Organizační struktura je flexibilní, s rozhodováním na úrovni team lídrů a projektových manažerů. Kromě finančních ukazatelů se důsledně sleduje i spokojenost klientů. Základním principem je podpora decentralizovaného rozhodování – „pokud se cítím na to, mám dost informací a vím, co chci, rozhodnu“ (ZOP2: Flexibilní & štíhlá). ⚡

Pro řešení složitějších otázek používá Etnetera tzv. „triády“ – účelová propojení top managementu, vedení týmů a zástupců zaměstnanců. Tyto triády hledají řešení, která mohou změnit fungování určitých procesů napříč celou firmou. Důkazem flexibility je například zrušení ISO certifikace, když si v Etneteře, že se za ni někteří lidé „schovávali“, nebo podpora týmů ve vytváření vlastních systémů (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se). 🔄

Klíčové principy v praxi 🔑

Etnetera důsledně uplatňuje principy samořízení. Týmy se musí přihlásit k zakázce, a není výjimkou, že některé zakázky jsou odmítnuty, pokud neodpovídají hodnotám firmy nebo smyslu fungování týmu. Tým sám také rozhoduje o platech, náboru a dalších klíčových aspektech (KP1: Samořízení/autonomie). 🛠️

Systém odměňování je transparentní a prochází komplexní diskuzí. Zisk skupiny se dělí přibližně na čtvrtiny – 1/4 na odměny, 1/4 na rozvoj a 1/2 pro majitele včetně investic do startupů. O rozdělení mezi týmy se otevřeně diskutuje s ohledem na podmínky a kontext. Návrhy přicházejí z týmů, management je případně vrací k přepracování nebo mírně upravuje, pokud výjimečně není zohledněn nějaký širší kontext v práci konkrétního jednotlivce. Roli hraje také vzájemné hodnocení mezi týmy z pohledu „interního zákazníka“ (KP2: Založeno na zásluhách). 💰

Radikální otevřenost se projevuje v tom, že všichni mohou dávat zpětnou vazbu, mají přístup k informacím o odměnách a většina týmů sdílí interně veškeré informace o platech. Zajímavým aspektem této transparentnosti je, že funguje jako přirozený regulátor – tým nemůže nabrat příliš drahého člověka, který by narušil rovnováhu, a přirozeně „vypuzuje“ nepřiměřeně drahé lidi (KP3: Radikální otevřenost). 🔍

Podnikatelské myšlení se odráží v možnosti stát se spolumajitelem nově vznikajících firem. Dlouhodobí zaměstnanci se stávají spolupodnikateli v čele nových entit. Diskuze o nabírání zakázek zahrnuje dlouhodobější pohled sdílený se zaměstnanci, všem jsou dostupné informace o skladbě nákladů a debata o prioritách jde napříč firmou (KP4: Podnikatelské myšlení). 💡

Etnetera se primárně zaměřuje na služby, ale podporuje inovace a experimenty. Zajímavé produktové nápady směřuje do startupů spravovaných pod PIE Ventures. Experimenty probíhají i v rámci postupů realizace dodávek – například když jeden tým navrhl a našel si klienta pro agilní vývoj. Pro koordinaci technologických směrů existuje „TechRada“ a pro zkoušení nových technologií mají vytvořené „Pískoviště“ (KP5: Důraz na experimentování). 🔬

Velký důraz je kladen na interní učení a sdílení know-how. I nováčci oceňují otevřenost a ochotu všech poradit a podpořit. Každý zaměstnanec má individuální rozvojovou cestu, kterou kvartálně aktualizuje team leader s podporou HR Biz Partnera. Management si udržuje přehled o stavu klíčových lidí a řeší, jak je udržet. Jak poznamenávají ve firmě, „opravdu mnoho času je třeba investovat do komunikace (KP6: Nepřetržité učení). 📚

Tržní orientace se projevuje v členění firem podle zaměření na konkrétní trh a produkty. Každá firma je jasně orientovaná na konkrétní služby a zákazníky. Přímý přístup vývojářů k zákazníkům a jejich komunikace s nimi je někdy omezená kvůli povaze práce a osobnostem (KP7: Tržní orientace). 🎯

Firemní kultura silně zdůrazňuje orientaci na lidi a vytváření smysluplné práce. Hledá se rovnováha mezi tím, aby se lidé cítili dobře, a hodnotou pro klienta. Firma podporuje neziskové projekty a charitu podle nápadů zaměstnanců – část odměn se dává na dobré účely. Firma se vždy radikálně stavěla proti „bodyshoppingu“ (pouhému „pronajímání lidí“ klientům) a klade důraz na výběr smysluplných projektů (KP8: Orientace na člověka). 🤝

Podporující stavební kameny 🏛️

Kultura Etnetery je postavena na třech klíčových hodnotách: „Staráme se o lidi“: Zodpovědnost ovšem musí ladit se svobodou“, „Jsme transparentní“ a „Děláme fér byznys“. Jak zdůrazňuje spolumajitel Martin Palička, zásadní je „podmíněná důvěra“ – východiskem je důvěra, která se firmě vždy vyplácela, a proto jsou stále, jak říkají, „zmrdfree firma“. Zajímavým projevem silné kultury byla situace, kdy tým poslal dopis klientovi, který chtěl přetáhnout klíčového člověka, s důrazným ale slušným protestem a vysvětlením, že je to proti hodnotám firmy (PSK1: Kultura). 🌟

Role vedení a techniky leadershipu jsou také silně koučovací – doporučení týmům, případně vracení návrhů k přepracování. Princip shrnutý jako „lenost + důvěra“ v roli vedení znamená, že vedení především podporuje a stanovuje cíle, v detailu neřídí. Důležitá je znalost lidí, jejich silných a slabých stránek, využití mentoringu, kde je potřeba podpořit, a stanovování uvěřitelných cílů balancujících zájmy majitelů a firmy (PSK2: Role vedení). 👨💼

Technologická infrastruktura staví na Google Cloud a Google WorkSpace platformě, s důrazem na otevřená data a demokratický princip. Sdílení dat souvisí s důvěrou, a přestože firma rozumí rizikům, vnímá, že výhody převažují. Samozřejmostí je ovšem velmi přísná ochrana klientských dat (PSK3: Technologická infrastruktura). 💻

Výkonnost se sleduje pomocí OKR (Objectives and Key Results) systému napojeného na triády. Kvalitativní cíle doplňují KPI (Key Performance Indicators). Důraz je kladen na stanovování uvěřitelných cílů pro celou firmu/skupinu (PSK4: Systémy řízení výkonnosti). 📊

Individuální připravenost podporují primárně evoluční přístupem s „vícerychlostním principem“ – někdo zvládá změny rychleji, někdo pomaleji, jako při absolvování maratonu různě zdatnými běžci. Firma doporučuje zajímavé knihy, nabízí účast na konferencích, pořádá interní akce včetně sdílení zkušeností a externích hostů – tzv. „Příběhování„. (PSK5: Individuální připravenost). 🎓

Malé symbolické kroky směrem k rovnosti 🔄

Pro Etneteru jsou důležité i drobné symbolické kroky, kterými demonstruje, že si jsou všichni rovní a stejně důležití pro firmu. Management či majitelé nemají dovolenou navíc, byla zrušena privilegovaná parkovací místa a další výhody pro management. Zároveň firma zdůrazňuje, že „volnost neznamená, že nejsi profesionální!“ Jakmile se dohodne byznys, musí být dodán, a odlišením a základem dlouhodobého úspěchu je nadprůměrná kvalita za průměrnou cenu. 💪

Výsledky a vize 🏆

Etnetera Group dokazuje, že organizace postavená na důvěře, transparentnosti a spolupodnikání může být dlouhodobě úspěšná a atraktivní pro zaměstnance i zákazníky. Jejich model „flotily menších lodí“ umožňuje flexibilitu, motivaci a smysluplný růst. Vize „stoleté firmy“ ukazuje, že mají jasnou představu o své budoucnosti a věří v sílu svého přístupu. 🌠

Jak je vidět na konkrétních příkladech, principy PACE modelu fungují i v českém prostředí a umožňují vybudovat skvělou kulturu a uvolnit tvůrčí energii lidí. A to včetně toho, že jsou v Etnetera připraveni být „slow followers“ – promyšleně zavádět změny a jít vlastní cestou k cíli stát se miliardovou firmou z hlediska valuace v Kč. 📈✨🚀

Publikováno na LinkedInu 25. března 2025

🌍Haier: Když mikro-podniky a podnikatelská kultura podporují inovaci

☝ Nehierarchické společnosti ve výrobě a v Číně? Dnes si ukážeme na příkladu společnosti Haier zajímavý způsob fungování PACE organizace ve stovkách mikropodniků. Jde mimochodem o největšího výrobce velkých domácích spotřebičů na světě – už 16 let! 🔦 Kdo by chtěl znát více detailů, tak doporučuji knížku „The Haier Model“ od Yangfeng Cao.

✨🚀Haier Group Corporation je čínská nadnárodní společnost zaměřená na výrobu domácích spotřebičů a spotřební elektroniky, se sídlem v Qingdao (provincie Šan-tung). Společnost byla založena v roce 1984 a je již šestnáct let po sobě největší značkou velkých domácích spotřebičů na světě podle objemu prodeje! Haier provozuje 35 průmyslových parků, 163 výrobních center a 126 marketingových center, přičemž její prodejní síť pokrývá více než 200 zemí. K roku 2023 zaměstnávala Haier Smart Home více než 112 tisíc lidí. Haier a její produkty zahrnují značky jako GE Appliances, Fisher & Paykel, Candy či Casarte. Společnost je také průkopníkem v oblasti průmyslového internetu a IoT ekosystémů.

Nejsme jen výrobci spotřebičů, jsme ekosystém podnikatelů,“ říká zakladatel Haier Group Zhang Ruimin. Přístup, který umožnil Haieru stát se globálním lídrem v oblasti domácích spotřebičů, spočívá v revolučním organizačním modelu RenDanHeYi. Tento koncept přetvořil tradiční hierarchii do sítě autonomních mikro-podniků, kde zaměstnanci nejsou jen zaměstnanci, ale podnikateli ve firmě. 💡🏆🔍

Základní organizační prvky 🌱

⚙️🔄 Haier staví svůj úspěch na třech klíčových pilířích, které odpovídají modelu PACE. Společnost funguje jako síť mikro-podniků (MP), které se skládají z malých týmů s vysokou mírou autonomie (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná). Pokud MP naroste nad určitou velikost (liší se podle charakteru a náplně práce daného MP), dělí se na nové jednotky, čímž podporuje adaptabilitu a růst. Struktura je flexibilní a odstranila tradiční manažerskou vrstvu, čímž Haier zrychlil rozhodovací procesy (ZOP2: Flexibilní & štíhlá). Každý MP se sám organizuje podle potřeb zákazníků, s jasně definovanými cíli a zodpovědností (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se). 🔄🛠️🎯

Klíčové principy v praxi 🎯

📈💼 Haier důsledně uplatňuje podnikatelský přístup v řízení firmy. Každý MP má plnou autonomii v rozhodování o svém směřování, investicích a obchodních strategiích. Zároveň si týmy vybírají vlastní členy a určují, jaké projekty budou realizovat (KP1: Samořízení/autonomie). Odměňování je založené na výkonnosti týmu a výsledcích, přičemž zaměstnanci se podílejí na zisku svého MP (KP2: Založeno na zásluhách). Radikální transparentnost umožňuje všem MP sledovat výkonnost ostatních týmů a učit se z jejich úspěchů i nezdarů(KP3: Radikální otevřenost). 👥📝🔍

Zaměstnanci přistupují ke své práci s podnikatelským myšlením, které je podpořeno možností vytvářet nové obchodní modely. Haier aktivně podporuje experimentování a inovace – pokud zaměstnanec přijde s novým nápadem, může založit vlastní MP a získat podporu od firmy (KP4: Podnikatelské myšlení, KP5: Důraz na experimentování). Kontinuální rozvoj probíhá prostřednictvím mentoringu a možnosti růstu na základě výsledků, ne seniority (KP6: Nepřetržité učení). 🎓💡📊

Tržní orientace je klíčová – Haier neřídí produkty, ale zákazníky. Každý MP má přímý kontakt se zákazníky a optimalizuje své služby na základě zpětné vazby. Zároveň Haier aktivně sleduje tržní trendy a strategicky investuje do technologií, které posilují konkurenceschopnost (KP7: Tržní orientace). Firemní kultura podporuje otevřené inovace, což umožňuje spolupráci s externími partnery a startupy, kteří mohou vstoupit do Haier ekosystému (KP8: Orientace na člověka). 🌍📊📢

Podporující stavební kameny 🏗️

🔑🌟 Kultura Haieru je postavena na hodnotách podnikatelského myšlení a inovací, což se odráží v RenDanHeYi filozofii, která klade důraz na individuální odpovědnost za výsledky (PSK1: Kultura). Role vedení spočívá v podpoře vizionářského myšlení a vytváření podmínek pro úspěch MP, nikoliv v direktivním řízení (PSK2: Role vedení). 🎯👨💼🚀

Technologická infrastruktura je navržena tak, aby podporovala na datech založené rozhodování. Platformy umožňují MP sledovat klíčové metriky a rychle reagovat na změny na trhu (PSK3: Technologická infrastruktura). Výkonnost se hodnotí na základě KPI, které jsou navázané na tržní výsledky a zákaznickou spokojenost (PSK4: Systémy řízení výkonnosti). Individuální připravenost se rozvíjí prostřednictvím neustálého vzdělávání a možností kariérního růstu v rámci MP (PSK5: Individuální připravenost). 📊🔍📚

Výsledky a vize 🌎

🚀🎯 Haier je důkazem, že decentralizované a autonomní organizace mohou být globálně úspěšné. Díky modelu #RenDanHeYi se z tradiční čínské továrny stal inovativní podnik s miliardovými tržbami a působností na všech kontinentech. Ambice Haieru jdou dále – cílem je vytvořit globální podnikatelský ekosystém, kde se zaměstnanci podílejí na růstu nejen firmy, ale i vlastních obchodních úspěchů. 🌍💼📈

Celkově Haier dokazuje, že organizace postavená na důvěře, transparentnosti a podnikatelském myšlení může nejen dlouhodobě prosperovat, ale také aktivně utvářet budoucnost průmyslu. Tento model inspiruje firmy po celém světě, které chtějí přejít na flexibilní a samořídicí model podnikání. V jejich kontextu mi sem zapadá citát P. F. Druckera „Výsledky se dosahují využíváním příležitostí, ne řešením problémů.“💡🤝🚀

Publikováno poprvé na LinkedInu 2. března 2025 – Haier – LinkedIn

🏛️Radikální decentralizace ve Svenska Handelsbanken

Banka musí být hierarchická a centralizovaná! Nebo ne vždycky? Jaké je tajemství desetiletí trvajícího úspěchu Svenska Handelsbanken? Radikální decentralizace. Dávají přímo pobočkám, nikoliv centrále, možnost činit důležitá rozhodnutí. Výsledek? Spokojení zákazníci, angažovaní zaměstnanci a stálá ziskovost. Mimochodem, v ROE dlouhodobě lepší než veškerá konkurence.

🏦 Handelsbanken: Když decentralizace a důvěra vedou k dlouhodobému úspěchu ✨

Svenska Handelsbanken je jedna z nejstarších a nejrespektovanějších švédských bank s takřka 800 pobočkami a přibližně 12 000 zaměstnanci v šesti zemích. Představuje výjimečný příklad úspěšné implementace principů PACE organizace v bankovním sektoru. Pod vedením Jana Wallandera banka v roce 1970 zahájila radikální transformaci, která vedla k vytvoření unikátního decentralizovaného modelu řízení. Dále si ukážeme základní prvky PACE modelu v bankovní praxi.

Základní organizační prvky 🏗️

Handelsbanken důsledně uplatňuje všechny tři základní organizační prvky PACE modelu. Banka funguje jako síť autonomních poboček, a každá pobočka působí jako nezávislé profit centrum s plnou rozhodovací pravomocí (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná) 🔄. Organizační struktura je extrémně plochá, bez zbytečných manažerských vrstev, přičemž centrála poskytuje pouze specializovanou podporu jako právní služby či compliance (ZOP2: Flexibilní & štíhlá) ⚡. Pobočky se samostatně přizpůsobují potřebám lokálního trhu a zákazníků, s možností rychle reagovat na změny bez nutnosti schvalování „shora“ (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se) 🎯.

Klíčové principy v praxi 💫

Banka vyniká v implementaci principů samořízení – pobočky mají plnou autonomii v rozhodování o úvěrech, produktech i personálu (KP1: Samořízení/autonomie) 🎮. Hodnocení je založeno na relativní výkonnosti poboček vůči sobě navzájem, nikoli na pevně stanovených cílech (KP2: Založeno na zásluhách) 🏆. Radikální transparentnost se projevuje v otevřených informačních systémech umožňujících rychlou identifikaci problémů (KP3: Radikální otevřenost) 🔍.

Zaměstnanci jsou motivováni k podnikatelskému myšlení skrze program sdílení zisku Oktogonen (KP4: Podnikatelské myšlení) 💡. Pobočky jsou podporovány v experimentování s lokálními řešeními (KP5: Důraz na experimentování) 🔬. Kontinuální učení je podporováno sdílením nejlepších praktik mezi pobočkami (KP6: Nepřetržité učení) 📚.

Silná tržní orientace se projevuje v tom, že pobočky přímo reagují na potřeby místních zákazníků, které mají plně na starosti (KP7: Tržní orientace) 🎯. Důraz na smysluplnou práci se odráží v malá důležitosti prodejních cílů a zaměření na dlouhodobé vztahy se zákazníky (KP8: Orientace na člověka) 🤝.

Podporující stavební kameny 🏛️

Kultura Handelsbanken je postavena na důvěře a tzv. „církevním principu“, kde pobočky fungují jako autonomní farnosti sdílející společné hodnoty (PSK1: Kultura) 🌟. Role vedení je především v udržování této kultury a poskytování podpory, nikoli v přímém řízení (PSK2: Role vedení) 👥. Banka využívá jednoduché, ale efektivní informační systémy podporující transparentnost (PSK3: Technologická infrastruktura) 💻.

Výkonnost se měří pomocí jednoduchých metrik jako poměr nákladů k výnosům a návratnost vlastního kapitálu, vždy v porovnání s konkurencí (PSK4: Systémy řízení výkonnosti) 📊. Individuální připravenost je podporována důrazem na osobní odpovědnost a kontinuální rozvoj (PSK5: Individuální připravenost) 🎓.

Mimořádné výsledky a přínosy 🌟

Tento model přinesl bance mimořádné výsledky:

  • Více než čtyři desetiletí vyšší rentabilitu vlastního kapitálu než konkurence 📈
  • Vysoká spokojenost zákazníků napříč všemi trhy 🏆
  • Jako jediná velká banka nepotřebovala během švédské bankovní krize v 90. letech vládní pomoc 💪
  • Úspěšná mezinárodní expanze při zachování základních principů 🌍

Model Handelsbanken dokazuje, že organizace postavená na důvěře, transparentnosti a autonomii může být dlouhodobě úspěšná i v tak regulovaném odvětví, jako je bankovnictví. Jejich přístup představuje inspirativní a úspěšný příklad implementace PACE principů v praxi.
A hodí se mi sem citát oblíbeného P. F. Druckera: „Poslání určuje strategii a strategie určuje strukturu.“✨

GenZ ❤️ PACE: Mladší generaci si „rozumí“ s novým stylem organizací


📖 V týdnu jsem si pročítal zbrusu nový výzkum společnosti g82, s.r.o. pod vedením Richard Hospodský. Ten analyzoval preference #GenZ ohledně firemní kultury. Jejich zjištění jsou pro #PACE model povzbudivé. Zajímavé je také využít poznat odlišnosti čtyř odlišných firemních kultur podle g82, s.r.o.: Klanová, Inovativní, Hierarchická a Tržní. Odkaz na závěry studie je na mém LinkedIn profilu zde.

🔝 Celkové zjištění z výzkumu: Mladí lidé (GenZ) preferují podobnou firemní kulturu a organizaci, jakou popisujeme v modelu #PACE!

✅ Velká shoda:
– Touha po smysluplné práci a společném účelu
– Požadují participativní a decentralizované kolektivní rozhodování
– Preferují mentoring a předávání užitečných rad místo direktivního řízení
– Chtějí být součástí spolupracujících (snad i samořídicích) týmů s autonomií
– Oceňují transparentnost a otevřené sdílení informací
– Důraz na kreativitu a zčásti i na inovace

#GenZ klade podle průzkumu větší důraz na klanovou kulturu (38%) než na inovativní (28%). Zatímco zkušení manažeři to vidí opačně – inovativní kultura (43%) vs. klanová (25%).

💡 Odlišnosti oproti #PACE organizacím:
– GenZ se méně obává hierarchie (22% vs. pouhých 7% u manažerů)
– Preferují kolektivní zodpovědnost a rozhodování, zatímco #PACE zdůrazňuje i individuální odpovědnost v rámci týmu
– Oceňují i formální vztahy se špetkou hierarchie, která jim přináší pocit jistoty

🔎 Co mě překvapilo? Mladí nepotřebují #HomeOffice tolik, jak bychom očekávali – chtějí útulné, domácké kanceláře, kde mohou spolupracovat se svými týmy.

#PACE organizace nabízejí řadu důležitých prvků pro novou generaci zaměstnanců. Sdílíme touhu po smysluplné práci, decentralizaci, autonomii a transparentnosti. Stačí jen trochu posílit důraz na klanové prvky a jistotu, kterou mladí hledají! Ovšem také se ukazuje, že bude třeba #individuálně připravit zaměstnance mladé generace, aby přijímali individuální odpovědnost, byli více proaktivní a chápali hodnotu inovací.

Co myslíte vy? Jak se připravujete na příchod #GenZ do vašich firem? Pomohou #PACE prvky? Těším se na postřehy… třeba od Markéta Černá, Jana Klementová, Magdalena Porizkova, Ivana Petirova, Martin Palička, Vaclav Muchna či Martin Kluson.
——————————————————————–
O výzkumu: Studie g82, s.r.o. byla publikována v květnu 2025. Byla realizována na vzorku 300 respondentů generace Z (18-26 let) a 28 manažerů z předních českých firem. Použita byla metodika tzv. konkurujících hodnot firemní kultury, která mapuje preference v osmi klíčových oblastech (styl vedení, rozhodování, zodpovědnost, posuzování úspěchu, hodnoty, aj.) K vyhodnocení byly použity čtyři základní typy firemní kultury – klanová, inovativní, tržní a hierarchická. Kontakt pro více informací: Richard Hospodský, richard.hospodsky@g82.cz. Shrnutí závěrů z průzkumu v příloze.