Koho má struktura firmy obsluhovat – vedení, nebo zákazníky?

V tradičním pojetí řízení firem jsou organizační struktury vytvářeny tak, aby vyhovovaly manažerům. Co kdyby však vznikla organizační struktura podle toho, jak ve firmě vzniká přidaná hodnota? Co kdyby se „tradiční řeči“ o tom, že zákazník je středobodem vesmíru promítly také do organizační struktury?

K přemýšlení o tom, jaký je vztah mezi organizační strukturou a způsobem, jakým u nás vzniká hodnota, mě přivedla reorganizace v oddělení výzkumu a vývoje. V roce 2020 jsme se odpoutali od teamů přiřazených jednotlivým komponentům produktu a zavedli jsme „cross-functional teams“, tedy systém, kdy jsou jednotlivé teamy odpovědné za přidání hodnoty do produktu, nikoliv za konkrétní komponenty. Tím jsme ztratili extrémně vysokou odbornost (perfektní znalost jednotlivých komponent), ale výrazně se zjednodušilo plánování a znalost celého produktu mezi teamy.

Proč? Protože žádná reálná hodnota nevznikne úpravou jediné komponenty. A při 120 vývojářích je granularita vlastnictví komponent poměrně vysoká. Tím pádem bylo vždy potřeba upravit 3, 5, někdy i více komponent k tomu, abychom dodali produktový inkrement, který představoval reálnou hodnotu. A to znamenalo rostoucí komplexitu plánování v závislosti na rostoucím počtu teamů.

Tohle je samozřejmě velmi specifický případ pro produktový vývoj. Ale díky tomu jsem si uvědomil, že organizační struktura byla přizpůsobena teamům (komponentní organizace je velmi pohodlná pro vývojáře), ale vlastně vůbec nekorespondovala s tím, jak ve skutečnosti vzniká hodnota v produktu. A díky tomu to také (jako vlastně „side-effect“) neškálovalo.

A tak jsem začal přemýšlet o tom, jestli tento princip nelze aplikovat šířeji. Zaměřil na to, jakým způsobem dodáváme hodnotu v „poli“ (field operations). Ještě v roce 2023 jsme měli sila (tak jsem tomu říkal já, oficiální název byl „divize“) sales, support, consultants, a ordering. Každé z nich mělo velkého top manažera. U Sales a Support byl ještě regionální „střední“ management a v Evropě navíc ještě další vrstva. Celkem to dělalo 15 manažerů na 90 lidí.

Každé silo („divize“) mělo vlastní KPI. Sales měl KPIs na prodeje a renewals (obnovování služeb podpory). Support měl cíle na dodžení SLA (Service Level Agreement) a na počtech otevřených ticketů. Ordering měl cíle na počtech zpracovaných objednávek. Jestli měli nějaké KPI konzultanti si už upřímně nepamatuji. Jenže všechny tyto role byly potřeba k tomu, abychom vytvořili reálnou hodnotu. Ono jen „prodat“ nestačí… někdo musí navrhnout architekturu (konzultanti), někdo musí řešit implementaci a podporu (technici). A přesto měli všichni různé cíle.

V roce 2023 jsme tedy tyto 4 oddělení spojili a vytvořili jsme oddělení „Frontline“ (protože všichni jsou v první linii ve styku se zákazníky). Vytvořili jsme 12 teamů, geograficky členěných (od USA, přes Evropu, Blízký východ, až po Dálný východ a Austrálii). Každý team má v sobě všechny role potřebné k dodání reálné hodnoty. Teamy nemají „ředitele“ a mají volnost nad tím, jak si definují role. Jejich hlavní „constraint“ (jak říkáme pravidlům, které jsou dané axiomaticky) je, že musí obsadit všechny kompetence od A do Z, aby byly schopni dodávat hodnotu. Nemusí mít na každou kompetenci dedikovaného člověka, ale mohou. Jak to zařídí, v tom mají volnost. Sami si dokonce plánují svoje cíle a jejich odměňování je postavené buď na jejich profitabilitě nebo na jejich růstu (podle toho, co je pro firmu zrovna aktuální).

Jak jsou teamy velké? Jak kontrolujeme náklady? A jak může fungovat, že si teamy nastavují vlastní cíle? Jak řešíme performance-management? Jak řídíme náklady? A co hiring, firing, promotions, zvyšování mezd, atd.?

Všechny tyto a další otázky se pokusíme odpovědět v dalších blog postech, nebo se můžete připojit na některý z našich dvoudenních workshopů, které jsou určené pro top management a majitele firem. V rámci dvou dnů osobního setkání v úzkém kruhu majitelů a top manažerů budeme diskutovat právě tyto aspekty, zejména na příkladech z praxe (Y Soft), ale z jiných firem.

🧩 Společné základy: #PACE & Agilní organizace – nejsilnější spolu

Občas se dostávám do diskuzí, jak se liší #PACE od agilních metodik. Tak jsem zkusil v článku načrtnout stručné porovnání. Za mne je ideální, pokud oba koncepty nesoupeří, ale doplňují se. #Agilní organizaci mohou často získat další dynamiku a vnitřní smysl, pokud přejmou některé dodatečné prvky z #PACE konceptu.

🎯 Co je #PACE organizace?
Proaktivní – Adaptabilní – Conscious (Uvědomělá) – Empowered (Zmocněná) organizace 𝗽ř𝗲𝗸𝗼𝗻á𝘃á 𝗹𝗶𝗺𝗶𝘁𝘆 𝘁𝗿𝗮𝗱𝗶č𝗻í 𝗳𝗶𝗿𝗲𝗺𝗻í 𝗯𝘆𝗿𝗼𝗸𝗿𝗮𝗰𝗶𝗲. Staví na třech základních pilířích v mnohém se podobajícími agilním organizacím: 𝘥𝘦𝘤𝘦𝘯𝘵𝘳𝘢𝘭𝘪𝘻𝘰𝘷𝘢𝘯é 𝘳𝘰𝘻𝘩𝘰𝘥𝘰𝘷á𝘯í přímo u těch, kdo práci dělají, 𝘧𝘭𝘦𝘹𝘪𝘣𝘪𝘭𝘯í 𝘴𝘵𝘳𝘶𝘬𝘵𝘶𝘳𝘢 bez zbytečných manažerských vrstev a 𝘴𝘢𝘮𝘰ří𝘥𝘪𝘤í 𝘵ý𝘮𝘺, které se přizpůsobují potřebám zákazníků v reálném čase.

𝗞𝗹íč𝗼𝘃ý rozdíl? #PACE je více orientován na hodnotové ukotvení, lidskou důstojnost a zapojení, a radiální decentralizaci a autonomii týmů. A také na dlouhodobý a trvalý rozvoj a přizpůsobování organizace. A pokud jej implementujete, tak 𝘀𝗲 𝗶𝗱𝗲á𝗹𝗻ě 𝘁𝘃𝗼ří 𝗲𝘅𝗽𝗲𝗿𝗶𝗺𝗲𝗻𝘁𝘆 „𝘇𝗱𝗼𝗹𝗮“.

Oba přístupy vznikly jako reakce na omezující byrokracii a složitě fungující organizace, také sdílejí několik klíčových principů:

Article content

Oba modely se snaží naplnit Druckerovu výzvu: učinit znalostní práci produktivní a smysluplnou.


⚖️ Klíčové rozdíly: Hloubka, rozsah a filozofie

Article content

Například ING přejala Spotify model a implementovala “squads” a “tribes” – ale zachovala tradiční funkce jako HR, finance, či compliance. Naproti tomu PACE organizace (humanokracie) v Roche, pod vedením Billa Andersona, zahrnovala zrušení většiny manažerských vrstev a přenos odpovědnosti přímo na týmy.


🧠 Proč je humanokracie komplexnější – a kdy přináší větší přínosy

Humanokracie vyžaduje hlubší kulturní a etický závazek:

„Nechtěli jsme jen ‚falešné zmocnění‘ – ale opravdovou odpovědnost lidí za výsledky. I v přísně regulovaném prostředí jako je farmacie.“ — Bill Anderson, CEO Roche

Kdy je PACE model rozhodně vhodnější:

  • Když je nutná obnova firemní kultury (např. po toxickém leadershipu) nebo vedení cítí potřebu změnit fundamenty a hodnoty
  • V odvětvích, kde záleží na lidské důstojnosti a smyslu (např. zdravotnictví, školství)
  • Když cílem není jen rychlost, ale rozvoj lidí a dlouhodobé inovace

To plně odpovídá Druckerově myšlence, že organizace musí být vytvořeny pro lidské bytosti, nikoliv pro lidské zdroje.

Komplexita PACE modelu:

  • Vyžaduje nové modely rozhodování (např. Roche – model „VITAL“).
  • Mění roli lídra: už není „šéf“, ale tvůrce prostředí a podmínek.

🤝 Mohou PACE model a agilita fungovat zároveň?

Ano – pokud jsou správně propojeny:

  • Agilita může fungovat jako systém a postupy pro řízení týmů a projektů.
  • PACE jako filozoficko-strukturální rámec, který definuje strukturu, normy chování a to jakým způsobem organizace rozvíjí a podporuje lidi v ní.

📌 Příklad: Roche Agilní prvky byly použity, ale skutečná změna spočívala v hluboké restrukturalizaci zespodu, s důrazem na vlastnictví práce a smysl pro poslání. Dle CEO šlo o znovuobjevení smyslu.

📌 Příklad: Buurtzorg (Nizozemsko) Domácí péče bez hierarchie, s plně autonomními týmy. Využívá agilní principy – ale je 100% řízena zásadami PACE modelu.


🎯 Závěrem shrnutí podobností a rozdílů

Article content

Peter Drucker by řekl, že budoucnost patří organizacím, které budou nástrojem pro lidskou efektivitu a důstojnost se zaměřením na smysluplné cíle – agilita je jen začátek a prováděcí mechanismu, PACE s prvky „humanokracie“ je cíl.

Publikováno na LinkedInu dne 22. června 2025.

🆕Gary Hamel o rušení byrokracie

A o transformaci organizací směrem k #PACE modelu 🚀

„Nemůžete řešit nové problémy starými principy“ – Gary Hamel v 𝗧𝗵𝗲 𝗪𝗼𝗿𝗹𝗱 𝗖𝗹𝗮𝘀𝘀 𝗟𝗲𝗮𝗱𝗲𝗿𝘀 𝗦𝗵𝗼𝘄 (22.5.2025) – viz odkaz na konci shrnutí.

🔥 Proč tradiční modely selhávají:
▪️ Byrokratické struktury vznikající v letech 1870-1920 jsou zastaralé
▪️ Omezují rychlost změn a inovace, a nemotivují zaměstnance

🌟 Inspirativní příklady post-byrokratického fungování:
Buurtzorg Nederland (NL): 10 000 zdravotních sester a bratrů, 𝗡𝗨𝗟𝗔 manažerů
Haier (Čína): 4000 autonomních mikropodniků místo tradiční hierarchie a struktur
Handelsbanken: nejziskovější evropská banka s třetinou úrovní řízení

💡 4 kroky k úspěšné transformaci:
𝗠𝗼𝘁𝗶𝘃𝗮𝗰𝗲 – měřte náklady byrokracie
𝗠𝗼𝗱𝗲𝗹𝘆- studujte úspěšné příklady
𝗠𝗶𝗻𝗱𝘀𝗲𝘁 – posun od kontroly k maximalizaci přínosu
𝗠𝗶𝗴𝗿𝗮𝗰𝗲 – tisíce malých experimentů, změny začínají zdola

⚡ Klíčové sdělení: Příštích 20 let bude nejtěžší test schopností vést v historii

🎯 Role moderního 𝗖𝗘𝗢:
▪️ Vytváří systémové schopnosti a kompetence v organizaci
▪️ Připravuje a rozvíjí další lídry, nesmí být „decision-maker-in-chief“

✨ 𝗢𝗿𝗴𝗮𝗻𝗶𝘇𝗮𝗰𝗲 𝘀𝗲 𝗺𝘂𝘀í 𝘇𝗺ě𝗻𝗶𝘁 𝗱ří𝘃𝗲, 𝗻𝗲ž 𝗸 𝘁𝗼𝗺𝘂 𝗯𝘂𝗱𝗼𝘂 𝗱𝗼𝗻𝘂𝗰𝗲𝗻𝘆 𝗸𝗿𝗶𝘇í. Budoucnost patří firmám s důvěrou, transparentností a podnikatelským myšlením zaměstnanců.

🚀 #PACE Model: Tyto principy skvěle odpovídají #PACE organizaci (Proactive-Adaptive-Conscious-Empowered). PACE Maturity Model poskytuje konkrétní nástroj pro postupnou transformaci od tradičních byrokratických struktur k agilním, samořídicím organizacím.

V dřívějších příspěvcích jsem ukazoval případové studie organizací, které fungují na #PACE principech – z českých jsme zatím mluvili o Y Soft, Symphera s.r.o. a Etnetera Group.

Zveřejněno na LinkedInu 1/6/2025 zde.

Prolink na celý rozhovor v angličtině je pak tady.

✨Etnetera: Spolupodnikání a decentralizace vedou k dlouhodobému úspěchu

☝ Příklad z Čech, který zahrnuje už přes 400 lidí v síti propojených „svobodných“ firem! 👏💡Koncept „spolupodnikání“ a flotila menších lodí míst jedné velké – to fakt jde nastavit v české technologické firmě? Která má navíc ambici stát se „stoletou firmou“ s miliardovou valuací? 🙂 Rád popisuju v článku, jak inovativně, inspirativně a radikálně jinak se organizuje Etnetera Group. 🔎

🔝 Dneska představuji další reálnou ukázku hashtag#PACE organizace v detailu a slovy jednoho ze čtyř liberálně smýšlejících největších majitelů, Martin Palička.

📖Po čínském výrobci bílé techniky (Haier), americké inovativní firmě – hashtag#GoreTexu, švédské bance Handelsbanken, moravské globální firmě Y Soft a progresivní české firmě Symphera s.r.o. se na hashtag#PACE model podíváme v pojetí české technologické skupiny s unikátním modelem „spolupodnikání“. A znovu vyvrátíme názor, že by „to v Česku nikdy nešlo“!

🔎Jde o firmu, která „shání zákazníky pro své lidi, ne lidi pro zákazníky“ a celkově dbá na to, aby byla pro fajn lidi. Můj oblíbený P. F. Drucker by tady možná poznamenal: „𝘗𝘳á𝘤𝘦 𝘫𝘦 𝘳𝘰𝘻šíř𝘦𝘯í𝘮 𝘰𝘴𝘰𝘣𝘯𝘰𝘴𝘵𝘪. 𝘑𝘦 𝘵𝘰 ú𝘴𝘱ě𝘤𝘩. 𝘑𝘦 𝘵𝘰 𝘫𝘦𝘥𝘦𝘯 𝘻𝘦 𝘻𝘱ů𝘴𝘰𝘣ů, 𝘫𝘢𝘬ý𝘮 𝘴𝘦 č𝘭𝘰𝘷ě𝘬 𝘥𝘦𝘧𝘪𝘯𝘶𝘫𝘦, 𝘮ěří 𝘴𝘷𝘰𝘶 𝘩𝘰𝘥𝘯𝘰𝘵𝘶 𝘢 𝘴𝘷𝘰𝘶 𝘭𝘪𝘥𝘴𝘬𝘰𝘴𝘵.“

🎤 Věřím, že to pro vás bude inspirativní čtení. Je to rozhodně skvělý způsob, jak řídit a 𝘯𝘦𝘤𝘩𝘢𝘵 𝘴𝘦 ří𝘥𝘪𝘵 skupinu firem postavených na důvěře, transparentnosti a „podmíněné důvěře“. Odvážný je i způsob fungování, kdy týmy samy rozhodují o platech, náboru i odmítání zakázek, které neodpovídají hodnotám firmy.

Etnetera Group byla založena v roce 1997 dvěma studenty jako technologická firma. Kolem roku 2010 se začala měnit na „svobodnou firmu“ (odpovídající principům PACE). Inspirovaná byla zkušenostmi firmy SEMCO (sepsáno v knize Podivín), diskuzemi v české IT komunitě i na konferencích. 💡 Čtyři liberálně smýšlející hlavní majitelé se shodli na unikátním konceptu „spolupodnikání“ – vytvoření flotily menších lodí místo jedné velké, což umožnilo ambiciózním zaměstnancům stát se spolumajiteli nových oddělených firem v Etnetera skupině. Dnes skupina zaměstnává více než 400 lidí, má konsolidované tržby ve výši 730 milionů Kč a její dlouhodobou vizí je stát se „stoletou firmou“ a v dohledné době dosáhnout na miliardovou valuaci v Kč. Jak říká jeden z majitelů, Martin Palička: „Běžíme maraton, ne sprint.“ 🏃♂️

Základní organizační prvky 🏗️

Etnetera Group důsledně uplatňuje většinu základních organizačních prvků PACE modelu. Skupina funguje jako síť propojených firem (Etnetera a.s. „Core“, ETN Activate, ETN Motion, ETN Sense, ETN Flow a GreenCode – joint venture se Škoda Auto), každá se svým zaměřením a specializací. Vedle toho existuje PIE Ventures pro startupy. Uvnitř firem mají týmy (typicky 8-10 lidí) vlastní P&L a odpovědnost za nábor, odměny a další klíčová rozhodnutí (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná). 🏢

Organizační struktura je flexibilní, s rozhodováním na úrovni team lídrů a projektových manažerů. Kromě finančních ukazatelů se důsledně sleduje i spokojenost klientů. Základním principem je podpora decentralizovaného rozhodování – „pokud se cítím na to, mám dost informací a vím, co chci, rozhodnu“ (ZOP2: Flexibilní & štíhlá). ⚡

Pro řešení složitějších otázek používá Etnetera tzv. „triády“ – účelová propojení top managementu, vedení týmů a zástupců zaměstnanců. Tyto triády hledají řešení, která mohou změnit fungování určitých procesů napříč celou firmou. Důkazem flexibility je například zrušení ISO certifikace, když si v Etneteře, že se za ni někteří lidé „schovávali“, nebo podpora týmů ve vytváření vlastních systémů (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se). 🔄

Klíčové principy v praxi 🔑

Etnetera důsledně uplatňuje principy samořízení. Týmy se musí přihlásit k zakázce, a není výjimkou, že některé zakázky jsou odmítnuty, pokud neodpovídají hodnotám firmy nebo smyslu fungování týmu. Tým sám také rozhoduje o platech, náboru a dalších klíčových aspektech (KP1: Samořízení/autonomie). 🛠️

Systém odměňování je transparentní a prochází komplexní diskuzí. Zisk skupiny se dělí přibližně na čtvrtiny – 1/4 na odměny, 1/4 na rozvoj a 1/2 pro majitele včetně investic do startupů. O rozdělení mezi týmy se otevřeně diskutuje s ohledem na podmínky a kontext. Návrhy přicházejí z týmů, management je případně vrací k přepracování nebo mírně upravuje, pokud výjimečně není zohledněn nějaký širší kontext v práci konkrétního jednotlivce. Roli hraje také vzájemné hodnocení mezi týmy z pohledu „interního zákazníka“ (KP2: Založeno na zásluhách). 💰

Radikální otevřenost se projevuje v tom, že všichni mohou dávat zpětnou vazbu, mají přístup k informacím o odměnách a většina týmů sdílí interně veškeré informace o platech. Zajímavým aspektem této transparentnosti je, že funguje jako přirozený regulátor – tým nemůže nabrat příliš drahého člověka, který by narušil rovnováhu, a přirozeně „vypuzuje“ nepřiměřeně drahé lidi (KP3: Radikální otevřenost). 🔍

Podnikatelské myšlení se odráží v možnosti stát se spolumajitelem nově vznikajících firem. Dlouhodobí zaměstnanci se stávají spolupodnikateli v čele nových entit. Diskuze o nabírání zakázek zahrnuje dlouhodobější pohled sdílený se zaměstnanci, všem jsou dostupné informace o skladbě nákladů a debata o prioritách jde napříč firmou (KP4: Podnikatelské myšlení). 💡

Etnetera se primárně zaměřuje na služby, ale podporuje inovace a experimenty. Zajímavé produktové nápady směřuje do startupů spravovaných pod PIE Ventures. Experimenty probíhají i v rámci postupů realizace dodávek – například když jeden tým navrhl a našel si klienta pro agilní vývoj. Pro koordinaci technologických směrů existuje „TechRada“ a pro zkoušení nových technologií mají vytvořené „Pískoviště“ (KP5: Důraz na experimentování). 🔬

Velký důraz je kladen na interní učení a sdílení know-how. I nováčci oceňují otevřenost a ochotu všech poradit a podpořit. Každý zaměstnanec má individuální rozvojovou cestu, kterou kvartálně aktualizuje team leader s podporou HR Biz Partnera. Management si udržuje přehled o stavu klíčových lidí a řeší, jak je udržet. Jak poznamenávají ve firmě, „opravdu mnoho času je třeba investovat do komunikace (KP6: Nepřetržité učení). 📚

Tržní orientace se projevuje v členění firem podle zaměření na konkrétní trh a produkty. Každá firma je jasně orientovaná na konkrétní služby a zákazníky. Přímý přístup vývojářů k zákazníkům a jejich komunikace s nimi je někdy omezená kvůli povaze práce a osobnostem (KP7: Tržní orientace). 🎯

Firemní kultura silně zdůrazňuje orientaci na lidi a vytváření smysluplné práce. Hledá se rovnováha mezi tím, aby se lidé cítili dobře, a hodnotou pro klienta. Firma podporuje neziskové projekty a charitu podle nápadů zaměstnanců – část odměn se dává na dobré účely. Firma se vždy radikálně stavěla proti „bodyshoppingu“ (pouhému „pronajímání lidí“ klientům) a klade důraz na výběr smysluplných projektů (KP8: Orientace na člověka). 🤝

Podporující stavební kameny 🏛️

Kultura Etnetery je postavena na třech klíčových hodnotách: „Staráme se o lidi“: Zodpovědnost ovšem musí ladit se svobodou“, „Jsme transparentní“ a „Děláme fér byznys“. Jak zdůrazňuje spolumajitel Martin Palička, zásadní je „podmíněná důvěra“ – východiskem je důvěra, která se firmě vždy vyplácela, a proto jsou stále, jak říkají, „zmrdfree firma“. Zajímavým projevem silné kultury byla situace, kdy tým poslal dopis klientovi, který chtěl přetáhnout klíčového člověka, s důrazným ale slušným protestem a vysvětlením, že je to proti hodnotám firmy (PSK1: Kultura). 🌟

Role vedení a techniky leadershipu jsou také silně koučovací – doporučení týmům, případně vracení návrhů k přepracování. Princip shrnutý jako „lenost + důvěra“ v roli vedení znamená, že vedení především podporuje a stanovuje cíle, v detailu neřídí. Důležitá je znalost lidí, jejich silných a slabých stránek, využití mentoringu, kde je potřeba podpořit, a stanovování uvěřitelných cílů balancujících zájmy majitelů a firmy (PSK2: Role vedení). 👨💼

Technologická infrastruktura staví na Google Cloud a Google WorkSpace platformě, s důrazem na otevřená data a demokratický princip. Sdílení dat souvisí s důvěrou, a přestože firma rozumí rizikům, vnímá, že výhody převažují. Samozřejmostí je ovšem velmi přísná ochrana klientských dat (PSK3: Technologická infrastruktura). 💻

Výkonnost se sleduje pomocí OKR (Objectives and Key Results) systému napojeného na triády. Kvalitativní cíle doplňují KPI (Key Performance Indicators). Důraz je kladen na stanovování uvěřitelných cílů pro celou firmu/skupinu (PSK4: Systémy řízení výkonnosti). 📊

Individuální připravenost podporují primárně evoluční přístupem s „vícerychlostním principem“ – někdo zvládá změny rychleji, někdo pomaleji, jako při absolvování maratonu různě zdatnými běžci. Firma doporučuje zajímavé knihy, nabízí účast na konferencích, pořádá interní akce včetně sdílení zkušeností a externích hostů – tzv. „Příběhování„. (PSK5: Individuální připravenost). 🎓

Malé symbolické kroky směrem k rovnosti 🔄

Pro Etneteru jsou důležité i drobné symbolické kroky, kterými demonstruje, že si jsou všichni rovní a stejně důležití pro firmu. Management či majitelé nemají dovolenou navíc, byla zrušena privilegovaná parkovací místa a další výhody pro management. Zároveň firma zdůrazňuje, že „volnost neznamená, že nejsi profesionální!“ Jakmile se dohodne byznys, musí být dodán, a odlišením a základem dlouhodobého úspěchu je nadprůměrná kvalita za průměrnou cenu. 💪

Výsledky a vize 🏆

Etnetera Group dokazuje, že organizace postavená na důvěře, transparentnosti a spolupodnikání může být dlouhodobě úspěšná a atraktivní pro zaměstnance i zákazníky. Jejich model „flotily menších lodí“ umožňuje flexibilitu, motivaci a smysluplný růst. Vize „stoleté firmy“ ukazuje, že mají jasnou představu o své budoucnosti a věří v sílu svého přístupu. 🌠

Jak je vidět na konkrétních příkladech, principy PACE modelu fungují i v českém prostředí a umožňují vybudovat skvělou kulturu a uvolnit tvůrčí energii lidí. A to včetně toho, že jsou v Etnetera připraveni být „slow followers“ – promyšleně zavádět změny a jít vlastní cestou k cíli stát se miliardovou firmou z hlediska valuace v Kč. 📈✨🚀

Publikováno na LinkedInu 25. března 2025

🏛️Radikální decentralizace ve Svenska Handelsbanken

Banka musí být hierarchická a centralizovaná! Nebo ne vždycky? Jaké je tajemství desetiletí trvajícího úspěchu Svenska Handelsbanken? Radikální decentralizace. Dávají přímo pobočkám, nikoliv centrále, možnost činit důležitá rozhodnutí. Výsledek? Spokojení zákazníci, angažovaní zaměstnanci a stálá ziskovost. Mimochodem, v ROE dlouhodobě lepší než veškerá konkurence.

🏦 Handelsbanken: Když decentralizace a důvěra vedou k dlouhodobému úspěchu ✨

Svenska Handelsbanken je jedna z nejstarších a nejrespektovanějších švédských bank s takřka 800 pobočkami a přibližně 12 000 zaměstnanci v šesti zemích. Představuje výjimečný příklad úspěšné implementace principů PACE organizace v bankovním sektoru. Pod vedením Jana Wallandera banka v roce 1970 zahájila radikální transformaci, která vedla k vytvoření unikátního decentralizovaného modelu řízení. Dále si ukážeme základní prvky PACE modelu v bankovní praxi.

Základní organizační prvky 🏗️

Handelsbanken důsledně uplatňuje všechny tři základní organizační prvky PACE modelu. Banka funguje jako síť autonomních poboček, a každá pobočka působí jako nezávislé profit centrum s plnou rozhodovací pravomocí (ZOP1: Decentralizovaná & zmocněná) 🔄. Organizační struktura je extrémně plochá, bez zbytečných manažerských vrstev, přičemž centrála poskytuje pouze specializovanou podporu jako právní služby či compliance (ZOP2: Flexibilní & štíhlá) ⚡. Pobočky se samostatně přizpůsobují potřebám lokálního trhu a zákazníků, s možností rychle reagovat na změny bez nutnosti schvalování „shora“ (ZOP3: Samořídicí a přizpůsobující se) 🎯.

Klíčové principy v praxi 💫

Banka vyniká v implementaci principů samořízení – pobočky mají plnou autonomii v rozhodování o úvěrech, produktech i personálu (KP1: Samořízení/autonomie) 🎮. Hodnocení je založeno na relativní výkonnosti poboček vůči sobě navzájem, nikoli na pevně stanovených cílech (KP2: Založeno na zásluhách) 🏆. Radikální transparentnost se projevuje v otevřených informačních systémech umožňujících rychlou identifikaci problémů (KP3: Radikální otevřenost) 🔍.

Zaměstnanci jsou motivováni k podnikatelskému myšlení skrze program sdílení zisku Oktogonen (KP4: Podnikatelské myšlení) 💡. Pobočky jsou podporovány v experimentování s lokálními řešeními (KP5: Důraz na experimentování) 🔬. Kontinuální učení je podporováno sdílením nejlepších praktik mezi pobočkami (KP6: Nepřetržité učení) 📚.

Silná tržní orientace se projevuje v tom, že pobočky přímo reagují na potřeby místních zákazníků, které mají plně na starosti (KP7: Tržní orientace) 🎯. Důraz na smysluplnou práci se odráží v malá důležitosti prodejních cílů a zaměření na dlouhodobé vztahy se zákazníky (KP8: Orientace na člověka) 🤝.

Podporující stavební kameny 🏛️

Kultura Handelsbanken je postavena na důvěře a tzv. „církevním principu“, kde pobočky fungují jako autonomní farnosti sdílející společné hodnoty (PSK1: Kultura) 🌟. Role vedení je především v udržování této kultury a poskytování podpory, nikoli v přímém řízení (PSK2: Role vedení) 👥. Banka využívá jednoduché, ale efektivní informační systémy podporující transparentnost (PSK3: Technologická infrastruktura) 💻.

Výkonnost se měří pomocí jednoduchých metrik jako poměr nákladů k výnosům a návratnost vlastního kapitálu, vždy v porovnání s konkurencí (PSK4: Systémy řízení výkonnosti) 📊. Individuální připravenost je podporována důrazem na osobní odpovědnost a kontinuální rozvoj (PSK5: Individuální připravenost) 🎓.

Mimořádné výsledky a přínosy 🌟

Tento model přinesl bance mimořádné výsledky:

  • Více než čtyři desetiletí vyšší rentabilitu vlastního kapitálu než konkurence 📈
  • Vysoká spokojenost zákazníků napříč všemi trhy 🏆
  • Jako jediná velká banka nepotřebovala během švédské bankovní krize v 90. letech vládní pomoc 💪
  • Úspěšná mezinárodní expanze při zachování základních principů 🌍

Model Handelsbanken dokazuje, že organizace postavená na důvěře, transparentnosti a autonomii může být dlouhodobě úspěšná i v tak regulovaném odvětví, jako je bankovnictví. Jejich přístup představuje inspirativní a úspěšný příklad implementace PACE principů v praxi.
A hodí se mi sem citát oblíbeného P. F. Druckera: „Poslání určuje strategii a strategie určuje strukturu.“✨

GenZ ❤️ PACE: Mladší generaci si „rozumí“ s novým stylem organizací


📖 V týdnu jsem si pročítal zbrusu nový výzkum společnosti g82, s.r.o. pod vedením Richard Hospodský. Ten analyzoval preference #GenZ ohledně firemní kultury. Jejich zjištění jsou pro #PACE model povzbudivé. Zajímavé je také využít poznat odlišnosti čtyř odlišných firemních kultur podle g82, s.r.o.: Klanová, Inovativní, Hierarchická a Tržní. Odkaz na závěry studie je na mém LinkedIn profilu zde.

🔝 Celkové zjištění z výzkumu: Mladí lidé (GenZ) preferují podobnou firemní kulturu a organizaci, jakou popisujeme v modelu #PACE!

✅ Velká shoda:
– Touha po smysluplné práci a společném účelu
– Požadují participativní a decentralizované kolektivní rozhodování
– Preferují mentoring a předávání užitečných rad místo direktivního řízení
– Chtějí být součástí spolupracujících (snad i samořídicích) týmů s autonomií
– Oceňují transparentnost a otevřené sdílení informací
– Důraz na kreativitu a zčásti i na inovace

#GenZ klade podle průzkumu větší důraz na klanovou kulturu (38%) než na inovativní (28%). Zatímco zkušení manažeři to vidí opačně – inovativní kultura (43%) vs. klanová (25%).

💡 Odlišnosti oproti #PACE organizacím:
– GenZ se méně obává hierarchie (22% vs. pouhých 7% u manažerů)
– Preferují kolektivní zodpovědnost a rozhodování, zatímco #PACE zdůrazňuje i individuální odpovědnost v rámci týmu
– Oceňují i formální vztahy se špetkou hierarchie, která jim přináší pocit jistoty

🔎 Co mě překvapilo? Mladí nepotřebují #HomeOffice tolik, jak bychom očekávali – chtějí útulné, domácké kanceláře, kde mohou spolupracovat se svými týmy.

#PACE organizace nabízejí řadu důležitých prvků pro novou generaci zaměstnanců. Sdílíme touhu po smysluplné práci, decentralizaci, autonomii a transparentnosti. Stačí jen trochu posílit důraz na klanové prvky a jistotu, kterou mladí hledají! Ovšem také se ukazuje, že bude třeba #individuálně připravit zaměstnance mladé generace, aby přijímali individuální odpovědnost, byli více proaktivní a chápali hodnotu inovací.

Co myslíte vy? Jak se připravujete na příchod #GenZ do vašich firem? Pomohou #PACE prvky? Těším se na postřehy… třeba od Markéta Černá, Jana Klementová, Magdalena Porizkova, Ivana Petirova, Martin Palička, Vaclav Muchna či Martin Kluson.
——————————————————————–
O výzkumu: Studie g82, s.r.o. byla publikována v květnu 2025. Byla realizována na vzorku 300 respondentů generace Z (18-26 let) a 28 manažerů z předních českých firem. Použita byla metodika tzv. konkurujících hodnot firemní kultury, která mapuje preference v osmi klíčových oblastech (styl vedení, rozhodování, zodpovědnost, posuzování úspěchu, hodnoty, aj.) K vyhodnocení byly použity čtyři základní typy firemní kultury – klanová, inovativní, tržní a hierarchická. Kontakt pro více informací: Richard Hospodský, richard.hospodsky@g82.cz. Shrnutí závěrů z průzkumu v příloze.